Obrátil se na mě kamarád a požádal mě o opravu rozbitého házedla. Asi utrpělo škody při stěhování a také při nějakém tom létaní jeho syna kdesi na zahradě.
Při prosbě ještě zmínil, že je to po strýcovi a že tuto vzpomínku chce uchovat. Kamarádův strýc nebyl nikdo jiný než František Vosyka, nestor kladenských plachtařů, „pokořitel“ kralupského mostu a dlouholetý člen Aeroklubu Kladno.
Vybavil jsem si ho, z klukovských let, kdy jsem „starého pána“ potkával občas na letišti při modelářských akcích. Jednou jsme ho z letiště vezli domů naším rodinným trabantem, to bylo kolem roku 1980. Cestou vyprávěl, jak tehdejší „mocipáni“ si na letišti chtěli udělat letecký den. Opravdu, ten letecký den byl a já viděl poprvé na vlastní oči Z-50 v akci, pravděpodobně Ivana Tučka nebo někoho ze špičkových akrobatů té doby.
Tak tedy jsem převzal házedlo „per partes“ a provedl rekonstrukci. Tedy slepení všech dílů dohromady. Kupodivu až na část ucha nic nechybělo. Doplnil jsem chybějící kus a bylo hotovo. Při té práci jsem si připadal jako „mladý“ archeolog.
Identifikovat model bylo snadné – letadlo Woomera, australské házedlo uvedené v časopise Modelář 3/1979. Na letadle je jednak název letadla, ale také iniciály FV spojeny do znaku vyřezané z potahovacího papíru.
Po rekonstrukci, a dovoluji si říci i před ní, bylo házedlo pěkně těžké a nepředpokládám, že by někdy létalo excelentně. Kormidla jsou vybroušena ze silné balsy a profilována tak, jak bylo uvedeno v popisu k plánu. Taktéž trup je vybroušen dle řezů na plánku. Ke zlepšení kluzu byl na křídlo nalepen turbulátor, jehož zbytky zde zůstaly. K vyšší váze ještě přispěla výztuha z překližky, která je vlepena do celého křídla. Pevnost byla pravděpodobně prioritou, a robustnost celého díla přispěla k tomu, že házedlo jako sportovní náčiní či relikvie přežilo dodnes.
Pořídil jsem fotografie, abych měl památku.
Pokud by si chtěl takové dnes už „retro“ házedlo postavit, je možné získat plánek na tomto odkazu.
Házecí kluzák WOOMERA, http://www.modelar.zamberk.cz/planky.php
Jiří Hloušek