Opět se vracíme k tématu vztlakového tělesa. Tentokrát se podíváme do Anglie na model o něco menší než byla Marťanská vesmírná loď. Největší rozměr byl 9 palců, tedy 228 mm.
V roce 1963 v čísle 9 v britském časopisu Model Aircraft vyšel velmi neobvyklý model. Autorem modelu byl Colin Read. Model se jmenoval Windbag a byla to aplikace vztlakového tělesa hodně pravděpodobně inspirovaná modelem předchozím. Ostatně, v článku byl jeho počin přirovnáván k marťanské vesmírné lodi. Tady je překlad části článku:
Bezkřídlý zázrak Colina Reada, který vypadá spíše jako marťanská vesmírná loď, je přesto praktický létající model, který zaručeně přiláká davy lidí, ať už se ním létá kdekoli.
Přestože se jedná o neortodoxní model zcela nového uspořádání, určité konstrukční zkušenosti s tímto typem stroje byly získány už dříve zejména v USA. Možná, že někteří z těch, kteří byli svědky létání na Northern Heights a South Midland Rally, se divili, jak to vůbec létalo. No, já sám si stále nejsem příliš jistý, proč se tak děje!
Základním faktorem pro poskytnutí dostatečného vztlaku k letu je lehká konstrukce minimální velikosti, schopná udržet vztlak.
Nejvhodnější pohonné jednotky jsou DC Bantam deluxe 0,8 nebo Cox Babe Bee 0,8. Ty mají integrální palivové nádrže, ale lze použít i jakýkoli jiný diessel o objemu 0,5 pokud jsou do modelu vestavěny vhodně uspořádané nádrže. Motory jako ED Baby, DC. 0,5, 0,75. a AS 0,5 , lze všechny namontovat bez problémů. Palivové nádrže lze vynechat a použít systém s kapátkem k omezení chodu motoru.
Jen pomyslete na výšku, kterou může takový model dosáhnout za 10 sekund!
Stavba je velmi jednoduchá a lze ji dokončit za jeden večer.
Tolik text originálního článku.
Ještě plánek modelu
Plán stáhnete zde:
Model a vůbec téma vztlakového tělesa je velmi inspirativní, a tak ještě nebudeme téma opouštět.
Jirka Hloušek
Zdroj: Outerzone, Model Aircraft