Když se podíváte na internet, příliš mnoho informací o Erichu Jedelském nenajdete. Zkuste si zadat do vyhledávače jeho jméno. Google vám vyjeví toto:
Erich Jedelsky (* 1923 in Müglitz, Tschechoslowakei; † 7. November 2000 in Neunkirchen, Niederösterreich) war ein österreichischer Modellflug-Pionier.
Tedy, Erich se narodil v roce 1923 v Mohelnici a zemřel v 7. listopadu 2000 v Neunkirchenu, což je Rakousko. Erich se do Rakouska přemístil, nebo byl přemístěn po válce. Kromě toho, že byl modelář, byl také aerodynamik a věnoval se teorii profilů s nízkým Reynoldsovým číslem. Od začátku se držel teorie, že nejlepším profilem je profil ptačí. Pracoval na sadě svých vlastních profilů, které byly inspirovány právě profily ptačími. Je jasné, že nebyl nikterak naivní, aby si myslel, že dosáhne zcela ideálního profilu. Pták je pták a ten umí reagovat na změnu podmínek přizpůsobením zakřivení křídla, popřípadě i změnou geometrie.
Nenašel jsme bohužel žádnou dobrou fotografii. Erich Jedelsky je ten pán vpravo.
Přesto Erich svou teorii nejen podporoval teoretickými měřeními ale i praktickými zkouškami. Pojďme se na ty ptáky podívat.
Zde je srovnání tvarů klasických profilů s hmyzím a ptačím a profilem Ericha Jedelského. Ten originál hmyzí, je profil pakomára, je to ten první. Jeho povrch je složitý, a proto je čerchovaně naznačen jeho idealizovaný tvar. Druhý profil je idealizovaný holubí profil. Pak jsou již profily, které velmi dobře znáte.
Samotné idealizované ptačí profily, ze kterých Erich vcházel vypadají velmi zajímavě. První je Albatrosí profil, druhý Čáp, třetí je Orel a poslední je Sokol.
Profily jsou velmi prohnuté a Ericha určitě inspirovaly k jeho modelářským profilům. Proudění kolem takto idealizovaných profilů při různých úhlech náběhu vypadá takto. Od zhora dolů – náběh 0 stupňů, 12 a 16.
Výsledkem Erichova bádání pak byly profily, někdy až extrémních tvarů. My se ale máme tabulku s jeho nejvíce používanými profily.
Na 2. mezinárodní soutěži ve volném letu v Bremách (severní Německo) v roce 1953 představil Herbert Jansa model, jehož profil křídla a metoda konstrukce byly tehdy zcela neznámá. Tato nová metoda konstrukce spojená s Jedelského profilem se stala celosvětově známou a pojmenována bylo po svém tvůrci Erichu Jedelském.
Erichovy modely se poprvé objevily na konci padesátých let, i v Zaicově ročence. Například zde je model ze Zaicovy ročenky z roku 1959. Byl to jednoduchý motorový model.
Jedelsky navrhl mnoho modelů letadel, například Specht (Datel), Kiebitz (Čejka), Sperber (Jestřáb), Taifun , Storch (Čáp), Kobold (Skřítek) a Weihe (Vážka). Wiesenschleicher (Luční červ????), Airfish a další.
Některé jeho konstrukce byly vydány u nakladatelství Sperl Verlag ve Vídni na začátku 50. let 20. století.
Podařilo se mi získat alespoň malý obrázek jeho modelu Kobolt z padesátých let.
Erich ale nezůstal jen u volných modelů. Například v roce 1965 byl publikován jako RC model s pomocným motorem model Echo. Pohon obstaral klasický detonační motor. Co se RC soupravy týče, řízena byla směrovka. To že model měl Jedelského profil ani nemusím zmiňovat.
Na konci šedesátých let pak navrhl velmi pěkný model Airfish. Tento měl několik modifikací. V ročence Aeromodelleru 1968 – 69 pak vyšel zmenšený plánek provedení Standard Airfish.
A tady je slíbený plán. Plán je doplněn o motorovou konzoli. Vzhledem k rozpětí modelu 2,45 metru byl doporučován motor o obsahu 1,5 cm3. Model mohl mít buď jednoduché V, anebo, tak jak je nakresleno zde na plánu, dvojité lomení.
Myslím si, že je to velmi elegantní model. Model byl pak vyráběn ve stavebnici Vídeňskou firmou Keinrath. Mimochodem, v překladu se dotyčný jmenoval „Žádná rada“. Model zde byl standardně v provedení s jednoduchým lomením. Firma podporovala prodej tím, že model připomínal „velkého větroně“.
V roce 1976 se již vyráběla další varianta, a to Super Airfish. Ten byl designově upraven tak, aby ještě více připomínal „velké větroně“. Ten měl rozpětí také 2,4 s možností zkrácení na 1,4 a prodloužení až na 2,7 metru. Bohužel plán 1:1 jsem nezískal. Ten vyráběla forma Goschl. Model měl plovoucí výškovku samozřejmě s profilem Jedelského a typickou konstrukcí.
Ale vraťme se ještě k modelu Standard Airfish. Kolem roku 2000 byla firmou Keinrath vyrobena reedice stavebnice. Nyní je již zcela vyprodána.
Naštěstí je plán dostupný na Outerzone v měřítku 1:1.
Včetně původního návodu. A také předlohy pro výrobu samolepek.
Plán a návody stahujte zde:
V roce 1980 v časopise Flug + modell-technik vyšel rozsáhlý článek o bádání Ericha Jedelského. Autorem článku je Erich sám.
Poměrně velké pojednání o testování křídel s Jedelského profilem při různých podmínkách létání na svahu. Jeho teorie vycházela z toho, že je možné zvyšovat Reynoldsovo číslo i hloubkou křídla. Tedy při létání v silném větu se používají křídla s vyšší štíhlostí, protože proudění kolem křídla je rychlé, potřebujete snižovat odpor a zrychlit samotný model a zvýšit jeho pronikavost. V případě velmi slabého větru, je potřeba naopak zvýšit hloubku křídla, protože model musí létat samozřejmě pomalu.
Cituji: „Navzdory nízké rychlosti letu je díky velké hloubce plochy dosaženo ještě většího Reynoldsovy čísla. Je to také velmi nápadný jev, který se vyskytuje u ptačího profilu. V oblasti Reynoldsova čísla přibližně 50 000-200 000 se při zvyšujícím se Re zlepšuje maximální vztlak a následně i nejlepší stoupavost.”
Při testování použil jak model Airfish, tak model Stockfish. Ten používal pro let s křídlem s velkou hloubkou. Model byl poměrně jednoduchý, ale mě připadá zajímavý. Model Stockfish byl v článku i uveden včetně rozměrů.
Erich rozvíjel teorie dynamického vztlaku, který ptáci pravděpodobně optimalizují právě změnou hloubky křídel a jejich nakroucením.
Prostě ptáci byly Erichovým velkým koníčkem.
Erichovy profily inspirovaly mnoho dalších modelářů ke konstrukcím jejich modelů. I u nás jsme se mohli s těmito modely setkat. Například Graupner vyráběl stavebnici s Jedelského profilem pod názvem Junior. Byla to A1 pro začátečníky.
Takže, Jedelský byl a je na každém kroku aktivního modeláře.
Další informace naleznete na stránkách našeho kolegy a příznivce Clauda Le Combe: http://claudel.dopp.free.fr/Les_planeurs/Technique/Profils_Jedelsky/Profils_Jedelsky.htm
Fascinace ptačím letem byl základ pro veškeré poletování. I ve starověku lidé pozorovali ptáky a tvořili jednoduché modely. Modely především ty ptačí pak byly základem i pro práci Leonarda da Vinciho. Ptáci inspirovali i další tvůrce letadel na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Sudetoněměcký konstruktér Ignác, později Igo Etrich snil o své holubici a své sny v roce 1910 i realizoval.
Ptačí let nás všechny inspiruje k tomu, abychom stavěli další modely a snažili se ptákům alespoň trošku přiblížit. A proto, podporujme ptáky, jsou skvělí, unikátní a výjimeční.
Jirka Hloušek
Zdroj: Wikipedie, Outerzone, časopis FMT, další zdroje na internetu, stránky Claude Le Combe, vlastní archív.