Poslední zastavení na téma vztlakové těleso je z devadesátých let. Technologie již dávno pokročila a tak je jasné, že pokud se bude něco stavět, bude to ovládáno na dálku.
Časopis Model Builder se k tématu vztlakových těles vrátil v srpnovém čísle roku 1991. Čas pokročil, a tak vztlakové těleso bylo upraveno, jak velikostně na šířku 609 mm, tak technologicky. Již to nebyl volný model, ale RC. Text byl tak obsáhlý, že měl hned v dalším čísle i pokračování.
Článek se jmenoval „Anti gravitační marťanská vesmírná loď Roye Clougha z roku 1954, předělaná pro rádiové ovládání.“ Autorem byl Skip Ruff:
„Od dětství jsem je obdivoval. Fascinovaly mě divoké a bláznivé modely, které navrhoval Roy L. Clough Jr., zejména věci s rotačními křídly a ty s tématikou sci-fi, jako je Venusian Scout, Moon Scout, Saturnian Space Skimmer a také předmět tohoto článku, Martian Spaceship, Marťanská vesmírná loď, která byla původně publikována v dubnu 1954 v časopise Air Trails jako volný model s pohonem.
Jak se někdy stává u neortodoxního designu, jako je tento, Roy se původně nepustil do stavby vesmírné lodi typu „Flash Gordon“, ale ve skutečnosti se pokoušel zdokonalit létající balón, který nepoužívá helium. Po mnoha úpravách nutných k tomu, aby ta věc mohla létat, připomínala spíše kosmickou loď ze 30. let 20. století než balón, a Roy ji jako takovou zveřejnil.
Jsem si docela jistý, že nejsem první, kdo se pokusil o RC verzi tohoto, řekněme, „létadla“, a pokud mě paměť neklame, vzpomínám si, že jsem v pozdějším vydání Air Trails viděl jednu či dvě verze s jednokanálovým rádiem pro ovládání. Jednalo se o statickou fotografii, a výsledky letových zkoušek nebyly k dispozici.“
Další úspěšnou adaptaci Royova návrhu na RC provedl Fran McElwee. Stavební plánek nazvaný „Super Saucer #5“ se objevil v dubnovém čísle 1973 Model Airplane News.
„Každopádně, pokud jde o mou verzi vesmírné lodi, čekal jsem na motivaci k akci, poté co jsem ji léta nosil v hlavě jako budoucí projekt. Motivací bylo prohlášením jistého redaktora/vydavatele (který zůstane v anonymitě, abych jej ušetřil dalších rozpaků!), že tento model NELZE přizpůsobit RC!“
Byl jsem poněkud skeptický ke schopnostem vztlakového tělesa. Proto jsem se rozhodl, že, aby mohl správně létat jako RC, model musí být větší, lehký a používat lehký radiový systém. Zkonstruoval jsem dvourozměrnou verzi co nejvěrněji původnímu tvaru a provedl úpravy tak, aby umožňoval použití podvozku (originál žádný neměl) a RC systém využívající plyn, směrovku a výškovku.
Říci, že první let byl vzrušující, je slabé slovo! Jakmile kola opustila zem, loď se prudce stočila doleva. Na zlomek vteřiny jsem si myslel, že viníkem je kroutící moment a že se můj zbrusu nový výtvor převalí na záda! Po dosažení asi 90 stupňů levého náklonu se náklon náhle otočil doprava, dokud model nebyl na své pravé straně v úhlu 90 stupňů, pak šel znovu doleva a tak dále, doleva, doprava, doleva atd., rychle se kýval během 180° oblouku při postupném stoupání. Dokázal jsem udělat (stále si přesně nepamatuji jak!) pomalý okruh kolem a nasměrovat věc proti lehkému vánku ve výšce asi 100 stop nadmořské výšky. Snížení výkonu způsobilo mírný, téměř vertikální, sestup s oscilací, pokračující až do přistání, wow!
Očividně něco nebylo úplně v pořádku! Zdálo se, že model dělá klasický dutch-roll, ale mnohem rychleji.
(Dutch roll je typ pohybu letadla, který se skládá z kombinace „vrtění ocasem“ (vybočení) a kývání ze strany na stranu (náklánění). Pozn. překladatele)
Po několika experimentech s několika malými pěnovými kluzáky „kosmické lodi“, byla přidána stabilizační plocha na výškovku a zvětšena směrovka. Další let byl mnohem lepší, jen s mírnou oscilací. Dále byla přední ploutev na nose upravena tak, že byla ořezána. Nakonec byla odstraněna úplně a nahrazena malými ploškami po celém obvodu tělesa.“
Plán ke stažení zde:
Jedna zajímavost na konec: V letošním roce, tedy v roce 2024 model postavil John Greenfield. Na jeho let se můžete podívat na videu.
Třetím zastavením náš seriál končí. Doufám, že vás vztlakové těleso nadchlo stejně jako mě. Ne že bych ho chtěl stavět, ale zajímalo mě, jak se s tím konstruktéři vypořádali. Když už jsme u toho stavění, mohlo by to být inspirativní pro Jardu Hráška, a nebo pro Petra Knoba 😊
Jiří Hloušek
Zdroj: Model Builder, Outerzone