Pokud se podívám na naše Československé pokusy s rádiem řízených modelů, není možné nezmínit modely, které byly publikovány na konci let padesátých a ze začátku let šedesátých v našem tisku. Pokud vám okamžitě naskočí například Fakír Vladimíra Štefana, nebo model Eduarda Harašty, pak jste určitě doma.
Na model Spartak jsme vzpomínali v naší společenské kronice v začátkem srpna 2021.
a k Fakírům se ještě někdy v budoucnu dostaneme.
Nyní bych se chtěl zastavit u modelu, který byl publikován v Leteckém modeláři číslo 1 z roku 1959. Model měl jméno Alfa 2 a jeho autor, pan J. Rachota, vysvětloval název modelu tak, že po Alfě (konstruktér Radoslav Čížek) musela zákonitě přijít Alfa 2. Model byl řízen pouze kolem jedné osy zařízením Alfa od Ing. Hajiče.
Alfa 2 měla rozpětí 1600 mm, plochu křídla 25,6 dm2 a váhu mezi 800 až 900 gramů. Z toho 460 gramů vážilo vybavení pro řízení letu. Profil křídla byl NACA 6412 a profil výškovky NACA 4412. Pokud by se dnes nějaký modelář do modelu pustil, pak by se dostal určitě na půl kila. Váha zařízení bylo dané baterií. Anodová baterie dodávala napětí 45 Voltů.
Ve stejném čísle ještě vyšel článek o směrovkách pro RC modely. Dnes poněkud nepoužitelné, ale v té době každá rada byla dobrá.
A již se posouváme do roku 1961. V Leteckém modeláři číslo 8 publikovaném ve zmiňovaném roce, se objevil model s názvem Ostravan. Kupodivu to nebyl žádný derivát známého Wakefielda konstruktéra Ladislava Mužného ale RC model.
Model měl rozpětí 2208 mm a křídlo mělo tehdy oblíbený profil NACA 6409. Model měl hmotnost 1500 gramů. Byl řízen aparaturou vyvinutou v MVVS. Autor je podepsán jako E. Rack. Křestní jméno tedy neznám.
Posledním modelem, na který se dnes podíváme je Saturn. Opět shoda jmen tentokráte s A2 Radoslava Čížka.
Model se objevil na titulní stránce časopisu Letecký modelář číslo 6 v roce 1962.
Autorem modelu je Jiří Michalovič. Model měl rozpětí 2040 mm, plochu křídla 43,2 dm2 a celkovou hmotnost 1250 gramů. V časopise byl uveden stavební plán na prostřední dvoustraně. Když se na fotografii podíváte, nabudete dojmu, že ve uprostřed křídla v prostoru mezi nosníky jsou diagonální výztuhy, které ovšem na plánu nejsou. Je docela možné, že to byla pouze barevná úprava horní strany křídla, která na další fotce zaniká.
Ještě se vrátím k jednomu tématu. To téma jsou rekordy. Rekordy se ve čtyřicátých a padesátých létech snažilo uskutečnit mnoho modelářů. Nebylo to jinak i v disciplínách radiem řízených modelů. Tak se podívejme třeba na model, se kterým pan Gábriš jeden takový udělal. Rozhodl se překonat tehdy platný národní rekord pražského modeláře Houfka, který naletěl tehdy rekordní čas 16 minut a 43 sekund. Rekord se svým modelem překonal. Dosáhl času 20 minut, 53 sekund.
Jeho model měl rozpětí 1695 mm, plocha křídla byla 37,7 dm2 a váha modelu 900 gramů. Bohužel plánek uveřejněný nebyl. V časopise Letecký modelář číslo 11 z roku 1962 uveřejnil pan Gábriš pouze článek s fotografií.
Tak, a to je pro dnešek vše. Věřím, že vás to alespoň trochu inspirovalo a možná i nasměrovalo pro retro větroně.
Jiří Hloušek
Zdroj časopisy Letecký modelář