MČR je za námi. Jaké vlastně bylo? Nejdříve co mu předcházelo… Vždy když je na našem klubu řada na pořádání MČR, řešíme kdo se toho ujme. Co si budeme namlouvat, je to spíše za trest, než pro radost. I když se to těm, kteří nikdy nic nepořádali, může zdát jako jednoduchá disciplína, je s tím spousta starostí. Letos hned od začátku bylo jasné, že pořádání akce se ujme Roman Fousek. Pod dojmem z loňského Mistrovství chtěl udělat podobnou soutěž. Přijel totiž z Holešova s poznatkem, že lze udělat soutěž jednoduše, bez větších nároků na personál a soutěžící jsou přesto spokojeni. My jsme mu to ale ztížili. Už od začátku jsme si řekli, že chceme soutěž s časoměřiči a také trochu více kontrolovaná pravidla. Také sponzorské finanční dary byly vázané na to, že budou časoměřiči. To je dobře. Přináší to sice vysoké finanční náklady, ale kdy jindy než na Mistrovské soutěži.
Další, závažný problém nastal, když nám AK Raná obsadil termín táborem modelářů z Varnsdorfu. Ale 20 dětí na 2 týdny je vyšší karta než 20 soutěžících na prodloužený víkend. Moc možností jsme neměli. Obsadit jiné aeroklubové letiště na víkend se nám nepodařilo, přeci jen potřebujeme zázemí kantýnu, nocležnu, kemp… Nic lepšího než Ranou neznáme. Tak jsme přesunuli termín.. Je nám jasné, že jsme spoustě klukům, ale i sobě způsobili problémy.
Roman dal nakonec dohromady osvědčený tým. Kantýny se ujala Jiřina z Roudnického letiště, časomíru obstarali juniorky a junioři – děti mých kamarádů a kluci z leteckého učiliště ČSA. Výpočetní středisko obsluhoval Marek – Romanův kamarád a šoumen, kterého známe z předchozích soutěží. Ti časoměřiči s námi rostou a z dětí se staly osmnáctileté holky a kluci. Holky se těšily na Láďu Kozáka i Vláďu Valentu s foťákem.., tak snad za rok na Memoriálu R. Čížka..
Samotná soutěž proběhla v poklidném tempu také díky nízké účasti. Ta nás trochu mrzela, ale to už jsme nebyli schopni ovlivnit. Počasí bylo celkem příznivé, odlétali jsme všechny kategorie dle harmonogramu, i když třeba A2 ve čtvrtek byly opravdu pro zkušené harcovníky, neboť vítr byl opravdu silný, ale stále v normě. ( v pravidlech MČR máme napsáno 9 m/s..)
Proběhlo také hodně kontrol hmotnosti modelů. Všechny modely v kategorii Electrorubber a Speed 400 jsme v průběhu soutěže zvážili. Některé modely jsme již v průběhu přihlášek nepustili do soutěže. A2 jsme nevážili, protože všichni své modely zatížili dodatečným olovem, aby vůbec byly schopny ve větru letět. Všechny kontroly byly v pořádku a myslím, že všichni byli rádi, že mají rovné podmínky.
Pravidla MČR jsou benevolentnější než třeba pravidla SAM 95 a tak mohly letět některé modely, které bychom na klubovou soutěž SAMu 95 nepustili. Oficiální protest nebyl podán, ale některé připomínky byly celkem opodstatněné. Ovšem bez statutu oficiálního protestu jsme je neřešili. Za mě nejzávažnější rozpor v pravidlech, na který jsme byli upozorněni, byla možnost startu z ruky ve všech kategoriích. V pravidlech je umožněno řediteli soutěže rozhodnout start z ruky pro určité kategorie, ale ten potom platí pro všechny, takže není možné, aby někdo startoval z ruky a někdo ze země… prostě je potřeba pravidla zkontrolovat a případně upravit. Čekat na nová Evropská pravidla nemá cenu. Evropa už hledí do světa…
Navzdory občas limitnímu počasí jsme toho moc nerozbili, ale co už jsme rozbili, to stálo za to 😢. Také jsme v průběhu soutěže zaznamenali připomínky, že je náročné účastnit se týdenního ME, čtyřdenního MČR a další spousty regionálních soutěží. Se Zdeňkem Hanáčkem jsme se dohodli, že nastal čas řešit do budoucna formu a četnost MČR.
Bez sponzorů by se startovné na takto zajištěné soutěži vyšplhalo na částku, kterou by asi nikdo nezaplatil. Jelikož jsme předem startovné nevybírali, počet přihlášených a zúčastněných soutěžících se velmi lišil. To znamená nemožnost udělat předem reálnou finanční rozvahu a vše závisí na velikosti klubové pokladny. Nějaké nápady na budoucnost MČR máme, uvidíme na čem se všichni dohromady dohodneme. Protože je jasné, že dohodnout se musíme ale hlavně chceme.
A co se mě nejvíce líbilo? Palec nahoru dávám Romanovi Fouskovi, že jako ředitel soutěže, který měl spoustu práce, vůbec nelétal. Krásně postavené modely Jirky „Šifiho“. Výkony a modely Michala Tesaře v kategoriích NMR. Let Hrozného Stroje Míry Vaňka, všechny velké benziňáky v nedělním programu, sobotní večerní posezení..
Děkuji všem klukům z klubů SAM 95, SAM 78, KHMM, ale i neregistrovaným soutěžícím za účast, obzvláště těm kteří přijeli už ve středu, děkuji Romanovi Fouskovi a jeho týmu, děkuji Martinovi a Jirkovi z Plzně za středeční pomoc, děkuji všem sponzorům – tím jsem měl asi začít, děkuji bohu Termoskovi za počasí a děkuji vám, že sledujete náš web!
Jiří Hruška, prezident SAM 95 Bohemia z.s.
