A-dvojky jdou do vzduchu

Nedávno jsem napsal, že se chceme zaměřit na oživení kategorie ARC-A2.  

Dobových plánků je mnoho a není třeba nic vymýšlet. Od jednoduchých konstrukcí školních modelů, vhodných pro začátečníky, anebo kroužky, až po stavebně náročné skvosty.  Pravidly jednoznačně dané parametry, plocha a váha, zajišťuje soutěžícím stejné šance na úspěch. To dělá tuto kategorii zajímavou napříč generacemi.

Letos máme znovu, kromě vypsaných soutěží SAMu, možnost létat A-dvojky společně se Slukou na soutěžích Pavla Holzla, jak nedávno psal prezident Jirka Hruška. 

Kriticky dodávám, že sice mám již čtyři A-dvojky, pátou rozpracovanou a další dvě v plánu, ale nalétáno málo.

Naposled mnou postavená Quickie od Raye Monkse z roku 1951, letěla předloni na Memoriálu R. Čížka. Nechtěl jsem příliš zasahovat do výškovky, a tak jsem udělal malou ovládanou plochu. Ve větrném počasí toho dne jsem se nedokázal zhoupnutím oddělit z gumicuku.  Nezbylo nic jiného, než udělat okruh a zkusit to znova. Estrádní číslo jsem zopakoval, tuším třikrát, a pak se konečně vytrhl z vleku.  Toho dne Quickie zaujala nejen šíleným letem, ale především zajímavou konstrukcí. 

Bedničkový trup má obdélníkové tělo, které jak ke špičce, tak k ocasu strmě klesá. Směrovka je z plné balzy a prochází trupem nahoru i dolu. Obdélníková křídla se nasouvají do spojek k trupu a mají neobvyklé drátové vzpěry. Přechod do úzké špičky trupu je problém se zabudováním RC výbavy.

K čemu jsou dlouhé řeči, když můžeme létat. Přijeďte 22.3. na Sluka Cup a vezměte si A-dvojku.

S pozdravem Roman Fousek

Plán a článek o Quickie vyšel v časopise Aeromodeller v roce 1952. Ray Monks byl ve svých 25 letech člen britského reprezentačního týmu, který se v roce 1951 účastnil mezinárodních závodů v někdejší Jugoslávii. Dle tehdejšího komentáře šlo o dlouho očekávaný článek. Z toho dovozujeme, že tento model ve své době patřil k nejlepším v Anglii.

Stroj ve svém „Free Flight“ provedení měl horní část směrovky ovládanou táhlem z háčku. Spodní část směrovky se používala k doladění vleku na šňůře, aby model nevybočoval.

Pro RC provedení je řízena pouze horní část směrovky a je potřeba navrhnout dostatečně velkou klapku na výškovém kormidle.

Zabudování RC soupravy vyžaduje trochu hodinářského nadání, je doporučeno používat mikro serva a velmi malý přijímač, aby bylo místo na baterky.