Honza Kypta se již několikrat věnoval konstrukci Radoslava Čížka A2 Čáp. Tento stroj vznikl roku 1954, ale nikdy se nestal legendárním či masovým modelem, který by stavěly generace modelářů. V době vzniku konstrukce byl postaven v jednom doloženém exempláři. Nebudu ale psát o historii, tu naleznete právě ve skvělých článcích od Honzy Kypty na stránkách SAMu95.
V dnešních dnech je tento model v soutěžním poli zastoupen také sporadicky, i když letové vlastnosti tohoto modelu jsou velmi dobré. Zůstává tak nadále nedoceněn. Tradičně se s ním na soutěžích SAM objevuje Vláďa Horák, jednoho Čápa má postaveného Roman Fousek a jednoho já. O dalších modelech nevím.
Čáp je navržen jako školní model, konstrukce by tudíž měla být jednoduchá, aby adept – modelář byl schopen bez větších obtíží tak velký model slepit. Rozhodně křídla a výškovka jsou pro stavbu velmi jednoduché. Na výškovce jsou všechna žebra stejná, na křídle jsou pouze uši s žebry různých rozměrů. Tady by se žáček mírně zapotil, ale předpokládám, že by tyto tvořil v šablonách a prošel by tímto úskalím „bez ztráty květinky“. Pokud by dodržoval předlohu na plánku a stavěl volnou verzi modelu, asi by si cvičil trpělivost na prořezávání otvoru u žeber pro navléknutí horního nosníku. Já jsem volil verzi RC a tak jsem z důvodu vyšší pevnosti udělal „bytelnější“ nosník se stojinou v celé délce a otvor jsem tím pádem nedělal.
Mnohem zajímavější je trup modelu, při jehož sestavování se žáček naučil stavět složitější části modelu. Napřed si musel vyřezat přepážky z 1 mm překližky a pak trup vyskládat z nosníků. Osobně jsem se na tuto část stavby těšil. Nosníky jsem si předem naohýbal do rádiusů, které jsou na plánku. Toto zabere jen chvilku. Takto připravené nosníky jsem na plánku slepil. Pak jsem začal skládat trup do „3D“ podoby. Vlepil jsem postupně přepážky z překližky a trup začal nabývat požadovaných tvarů. Hlavice „čumáku“ je předepsaná z lípy. Osobně zdroj lípy nemám, ale přesto se mi podařilo kousek lipového prkénka sehnat v požadovaných rozměrech od známého. Práce na hlavici byla zábava a opracování celkem snadné, odhaduji i pro žáčka, který je vybaven potřebnými jednoduchými nástroji. Postupným skládáním z jednotlivých smrkových „špejlí“, které si předem naohýbá, dorazí k cíli. Výsledkem pečlivé práce je pak elegatní přední část trupu, kterou konstruktér modelu předepsal. Tady musím říci, že Radouš na svém rýsovacím prkně vymyslel a předkreslil vše potřebné. Na plánu odvedl velmi dobrou práci, takže požadovaný tvar je dosažen velmi snadno. To může v žáčkovi podpořit chuť, postavit příště složitější model a pokud by stavěl konstrukci od Čížka, pak jej již nemůže téměř nic překvapit, protože konstruktéra „načte“. A to je účelem školních modelů.
Čáp jako RC model se chová „zbedně“. Ve vzduchu je to stabilní éro, které citlivě reaguje na termiku a hlavně, létá ihned. Výborné pro začátečníka v RC modelech jako já (já jsem začátečník mnoho let). Osobně mi to přineslo klid v oblacích a pocit, že jsem schopen takový model řídit. Ale to nechám třeba na jindy.
Co chci říci? Je škoda, že se Čáp vyskytuje v oblacích tak málo. Nyní se objevují mezi námi staršími „mládežníci“ z řad žáků a pro tyto je model určen. Zkuste jim jej doporučit, protože je to školní model.
Zdraví
Jirka Hloušek