Nové stroje na obloze

Dobrý den,

můj dnešní příspěvek chci věnovat novinkám, které poprvé vzlétly v před velikonočním víkendu na kladenském letišti. Nutno podotknout, že všechny nové stroje pocházejí z dílny neúnavného stavitele a průkopníka nových modelů, Romana Fouska.

Strávili jsme celkem tři odpoledne na letišti Kladno, od pátku do neděle. Vlastně, v pátek jsme létali před obědem…  Krásné počasí vylákalo ven nejen modeláře, ale i aeroklubové letce, a tak bylo na Kladně celkem živo…

Takže v pátek po deváté ráno jsme se sešli na letišti. Já vybaven starou dobrou Slukou, Roman se dvěma novinkami. Motorákem RC ONE z roku 1934, který postavil pro kategorii ELOT a A2 Fiala 56 z roku 1956, samozřejmě pro kategorii ARC A2.  RC ONE je klasická konstrukce třicátých let. Zálet proběhl rovnou na ostro – startem ze země, krásné strmé stoupání a potom stabilní, pomalý let. Termiky moc nebylo, tak lety byly poměrně krátké. A dvojka Fiala je ultra jednoduché konstrukce. Nejdříve jsme jí vytáhli klasickým způsobem, kdy jsem běžel s vlečnou šňůrou, další start už byl z gumicuku. Roman ještě hledal optimální místo na vlečný háček a úhel seřízení.

V sobotu jsme se sešli odpoledne a Roman přivezl svůj velkostroj. Větroň anglické konstrukce, Super Sunbug z roku 1948. Je to stroj, proti kterému i Sokol vypadá jak mladší bráška. Já jsem létal se Sokolem a Honza s Luňákem. Super polétání v termice. Modely kroužlily od země do „stratosféry“, létali jsme čtvrthodinové lety s přelety z jednoho stoupáku do druhého. Nakonec jsme horko těžko dostali své stroje na zem. Nutno říci, že Sunbug (beruška) vypadá majestátně, létá majestátně a potřebuje opravdu silný gumicuk, neboť i hmotnost je majestátní.

Když jsme s Honzou balili své stroje (Roman ještě létal – nemohl se nabažit 😊 ), přijel na letiště nejdříve Michal Kohutič s rc elektroplasťákem a chvíli po něm Jarda Drnec s rc Slukou. A to je velká rarita! Oba pánové jsou totiž významní volňáskáři, vlastně vysílačku jsem u nich v ruce ještě neviděl.

Zatím co Michal poletoval, pan Drnec si sestavil svou Sluku a požádal nás s Honzou, jestli bychom mu jí nezalétli. Ujal jsem se vlečné šňůry – to mě baví 😊 . Udělali jsme s Honzou pár vleků a potom se řízení ujal Jaroslav. Sluka je hodná, a tak lety byly celkem v pohodě. Pouze vítr zesílil a tak, když se model vzdálil po větru, většinou už nebyl schopen dolétnout na místo startu. Ale i tak dobrý! Máme dalšího borce na Sluka Cup! 

V neděli jel Honza na kole za kamarádem do aeroklubu, sbalil mi do auta svého Luňáka. Já se po úspěšné zkoušce motůrku Cox na svěráku u mě na zahradě, rozhodl oživit Kerswap v kategorii 1/2 Texaco. Sešli jsme se opět s Romanem. Ten si vzal RC ONE a Fialu 56. 

Sestavil jsem Kerswapa, naplnil nádržku, na první pokus nahodil a vrhnul jsem ho do vzduchu. Paráda, radoval jsem se asi minutu, než motor zhasnul. Potom jsem se až do svého odjezdu snažil motor marně nahodit. Chvíli běžel, chvíli ne… Hrůza. S bolavým ukazováčkem od nahazování a prsty nasáklými žhavícím palivem jsem milého Kerswapa, po více než hodině trápení zase složil do auta. Roman si udělal pár startů s RC ONE, které létá opravdu krásně a pár gumicuků s A2 Fialou. Mezitím přijel Honza, sestavil si Luňáka a dal si pár startů s Luňákem. Já toho moc neviděl, neboť jsem se mořil s Coxíkem s nenaplněnou vidinou ještě aspoň jednoho kratičkého letu…

Velikonoční pondělí jsme už letiště vynechali, dnes, tedy v úterý ráno na Kladně dokonce chvíli sněžilo!  Tak zase někdy, až se oteplí…

Letu zdar, koroňákovi zmar!

Jiří Hruška