Šohaj D / VSM-40 / VT-100 Démant aneb video na celé odpoledne

Přemýšlel jsem, co zajímavého dát na naše stránky a současně to nebylo stereotypní. Nějaké to video z Youtube. ale zase, aby to nebyla skrumáž záběrů na nějaké modeláře v Anglii či Americe. Nabízelo se nějaké staré video z Německa, ale chtělo to změnu.

Tak jsem vybral větroň, který by mohl potěšit oko i ducha staršího modeláře a pro ty mladší trochu poučení. Takže jsem vám připravil takovou zábavu na jedno odpoledne. Podíváme se do doby, kdy ještě vládlo nadšení, kdy byly režimem povoleny penězovody do leteckého odvětví. Kdy se ještě zadávaly projekty na vytvoření výkonných větroňů. V tomto období vznikaly známé stroje jako je Orlík nebo Blaník či Spartak. A také jeden 18timetrový větroň nejprve pod označením Šohaj D a pak jako VSM-40. Ten vznikl v Medlánkách.

Později byl stroj přeznačen na VT-100 Démant.

Démant byl vyvinut v roce 1955 jako závodní stroj volné třídy. Celkem bylo postaveno 8 kusů, se kterými řada plachtařů dosáhla pěkných výkonů (první let na 500 km trojúhelníku na našem území a podobně). Jeden létal v tehdejším SSSR, bylo tam s ním dosaženo světových rekordů.

Mrkněme na technická data.

Profil NACA 65 515 (kořen), 63 615(střed), 4412 konec křídla 
Prázdná hmotnost 290kg 
Vzletová hmotnost 440kg 
Plošné zatížení 27,2kg/ m2 
Klouzavost 34/ 85km/h Nejmenší klesavost 0,7m/s / 75km/h 
Rozpětí :17 700 mm
Délka :7 600 mm
Výška :1 700 mm
Maximální rychlost letu :160 km/h
Pádová rychlost :51 km/h
Max. rychlost v aerovleku :130 km/h
Max. rychlost v turbulenci :130 km/h
Max. rychlost s vysunutými vztlak. klapkami :90 km/h

Ale pojďme se podívat na první video. Je to soudobé video, které připomíná i historii větroně. VSM-40/ VT-100 Démant registrace OK-6203 – poslední létající kus tohoto typu na světě. Z celkových osmi kusů se tento narodil v medlánecké výrobně Svazarmu v roce 1956. Upřímně, netuším, zda opravdu ještě létá, ale v době, kdy níže uvedené video vzniklo, tedy před dvanácti lety, byl ještě provozuschopný.

Pojďme hlouběji do historie. Od poloviny padesátých let se prověření piloti dostali i na mezinárodní soutěže v kapitalistické cizině. V roce 1956 se například čeští plachtaři zúčastnili mezinárodního mistrovství ve Francii. Létali zde jak větroně Démant ve dvou kusech, tak i prototyp Blaníku. Podle informací, které mám, odlétaný výkon Blaníku nebyl nijak oslnivý a skončil ve své třídě poslední. Projevila se prý nezkušenost posádky z mezinárodních závodů. Démanty na závodech pilotovali známí větroňáři Jaroslav Hollan a Jaroslav Kumpošt. Máme i několik fotografií ze závodu. Dokonce barevných. Takže je vidět i barva prvních Démantů, která byla bledě modrá.

A ještě ten prototyp Blaníka

A zde jedno historické video ze závodů. Všechny tři stroje tam na záběrech uvidíte.

Sportovní úspěchy se postupně dostavily především v bezmotorovém létání a letecké akrobacii. S Démantem Rudolf Měšťan získal bronzovou medaili na VII. mistrovství světa v bezmotorovém létání v polském Lešně v roce 1958.

Ty tepláky jsem již někde na někom viděl….

A tady je historický snímek polského filmu o šampionátu. Samozřejmě z pohledu polské reprezentace. Přesto je tam Démant několikrát k vidění.

Českoslovenští piloti na mezinárodní úrovni, především při klání zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), dosahovali velmi dobrých výsledků. Tyto úspěchy byly skvělou reklamou pro výrobky československého průmyslu. Období hojnosti finančních prostředků ze strany státu skončilo roku 1962 po krachu takzvané třetí pětiletky. Došlo k regulaci státních dotací pro jednotlivé aerokluby, byla rušena pracovní místa a sportovní létání na motorových letounech bylo jen částečně hrazeno. Zlaté období tak trochu skončilo, což se projevilo v tempu vývoje našich větroňů.

Ještě se podívejme na film z roku 1959. Plachtařské závody ve Vrchlabí. Uvidíte tam nejen Démanta ale i Spartaka, který byl jen o něco mladší než Démant.

A nyní si přihřeji polívčičku. Pamatuji létání dvou Démantů na Rané. Dostali se tam při generálních opravách začátkem sedmdesátých let. Existují samozřejmě i fotografie z tohoto období. Takže se na ně můžete podívat. Imatrikulaci poznáte, je to ten Démant z našeho prvního videa.

Démant z Rané byl i na úvodní fotce časopisu Letectví a kosmonautika

Jeden kus z Rané dodnes visí ve Kbelském muzeu ve svém barevném nátěru. Barvy z Itálie, které byly použity při obnově nátěru v osmdesátých letech evidentně dobře drží.

Doufám, že vás potěšila dnešní video vzpomínka na jeden z našich větroňů. Osobně jsem měl to štěstí, že jsem jej viděl na živo.

Jiří Hloušek

Zdroj: archiv autora, Youtube

Foto muzeum: Jiří Šenk a VHÚ Kbely