Tento článek jsem původně neměl v plánu psát. Abych něco začal, vždy je pro mne důležitý nějaký impulz. Kdysi jsem se díval do Informačních listů, kde Radoslav Čížek zmiňoval Freda Militkyho. Takže asi před půl rokem jsem začal přemýšlel o nějakém životopisu. Jenže celé to zapadlo, bylo odloženo, zapomenuto…
Pak mi přišel e-mail od Romana Fouska. Posílal mi jako legraci pdf-ko s časopisem z roku 1943. Ten časopis měl na obalu takového kulturistu, chlapa s dlouhými blonďatými vlasy a byla tam také svastika. Časopis se jmenoval Deutsche Luftwacht Modellflug. Procházel jsem stránky, které se věnovaly modelářství v Říši a díval se na uvedené plánky. Náhle mne zaujalo jedno jméno Alfréd Militky von Gablonz / N. Bylo rozhodnuto, že se na Freda, tohoto velmi schopného modeláře pořádně podívám.
Ještě upozorňuji, že tento článek se zabývá výhradně historickými událostmi a souvislostmi, a neslouží k propagaci zakázaných hnutí a ideologií.
Fáze očekávání se proměnila ve fázi zklamání
Očekával jsem, že stačí zadat heslo Fred Militky do vyhledávače a bude vše jasné. No, úplně to jasné nebylo. Ani Radoslav Čížek ani nikdo další neuvedl, kdy se Fred narodil a kdy umřel. Žádný životopis, ani zmínka. Naleznete kusé informace, dle povahy zdroje. Člověka až překvapuje, že tak významný modelář nemá žádnou souvislou stopu na internetu.
Napsal jsem kolegům do Německa, zda nemají nějaké informace o Fredovi. Odpověď přišla za dva dny. V podstatě nemají, odkázali mě na již známý časopis Deutsche Luftwacht Modellflug.
Mozaika
Informace o Fredovi uveřejněné Radoslavem Čížkem jsou jako kousky mozaiky, které do sebe nepasují. První zmínka byla uveřejněna v článku o modelu Delfín. Je to ta známá informace o proxy závodění, kdy Fred zastoupil v roce 1949 Radoslava na závodech v Belgii.
Pak se Fred objevil jako komisař při pokusu o rekord, který se udál v Tecku, tedy v tehdejším „Západním Německu“. Ne náhodou byl rekord odletěn v Tecku, byla tam centrála Graupnera.
Další informace se objevily v Informačních listech, například IL 23 1996.
Nebo IL 49 z roku 1999
Bylo potřeba najít další kousky, aby výše zmíněná mozaika začala do sebe zapadat. Štěstí se na mne usmálo v podstatě doma.
Začneme od konce
Začnu tedy od konce. Fred Militky zemřel poměrně mlád, bylo to 20 září 1976. Bylo mu 55 let. Takže jednoduchým výpočtem jsem dospěl k tomu, že se narodil v roce 1921 v Jablonci nad Nisou. Fredovi by tedy v tomto roce bylo 100 let. Je to určitá paralela k Radoslavu Čížkovi. Poměrně obsáhlý článek se objevil v časopise modelář v čísle 12 z roku 1976. Autor je schován pod značkou „sch“. Můžeme však spekulovat, že informace mohl předat do redakce Radoslav Čížek. Zde je tedy vzpomínkový článek na Freda.
Určitě je dobré si tento článek celý přečíst, budete v obraze. Obrázky jeho solárního modelu nejsou dost kvalitní. Objevil jsem jeden barevný, ale bohužel menší. Přesto je na něm vidět, jak tento solární model vypadal.
Období temna
Fred pocházel z Jablonce nad Nisou, lépe řečeno Gablonz am Nisa. Dle informace od Radoslava Čížka byla jeho rodina smíšená, matka byla Češka. Co bylo před rokem 1938 zůstává zahalené za rouškou tajemství. Nejsou prostě nikde informace. Celé Sudety připadly Říši na základě Mnichovské dohody a statistik, které jasně říkaly, že v oblasti Sudet je až 3 milióny obyvatelstva německé národnosti. Jako každý mladý muž, který se po roce 38 chtěl zabývat modelářstvím, musel „chca nechca“ pod křídla Hitlerjugend. S tím byly spojeny i další povinnosti, jako je například nošení stejnokroje a účasti na akcích organizace.
Je otázkou kde se Radoslav Čížek s Fredem seznámil. Bylo to za války na poháru Aero, který jako jedinou soutěž Němci u nás povolili? Bylo to ještě před válkou na nějaké mládežnické soutěži, Radek lepil modely od roku 1933? Netuším. Co víme, tak sdružení jako byl Junák, Orel či YMCA se dostaly pod řízení Hitlerjugend tzv. Kuratelu. Je možné, že se setkali při povinných společných akcí. Ale zanechme spekulací.
V časopise Deutsche Luftwacht Modellflug jsem nalezl několik stop. V ročníku 1942 byly uvedeny dva plánky Fredových modelů. Tyto byly v seznamu nejlepších modelů pro rok 1941. První model bylo samokřídlo s gumovým pohonem.
Druhý plánek byl halový model, který se vzduchem pohyboval máváním křídel. Tedy ornitoptéra. Němečtí modeláři ornitoptérám věnovali velkou pozornost. Na plánku je nakreslen i mechanizmus pro mávání křídel.
V roce 1943 se objevily další Fredovy stopy. Myslím si, že Fred jako modelář si vedl velmi dobře, a tak předčil spoustu svých krajanů i v tak obrovské organizaci.
V seznamu nejlepších modelů pro rok 1942 se objevily jeho čtyři modely. První byl klasický gumáček. Tento byl později v časopise reprodukován jako fotografie.
Druhý model bylo samokřídlo poháněné gumou. Toto samokřídlo uvidíme ještě na fotografii.
Mezi modely pro venkovní létání byl uveden jeden velmi zajímavý, který měl pevné nosné plochy, ale místo vrtule měl křidélka, která mávala a vytvářela tak dopředný pohyb modelu. Tento model také ještě uvidíme na fotografii.
Posledním modelem byla sálová ornitoptéra.
Fred figuroval i v tabulkách nejlepších modelářů. Seznamy byly uváděny vždy k určitému datu. Zde jsou vybrány některé z nich.
1943 – Prvních 25 držitelů FAI odznaku modelářské výkonnostní třídy. Alfred Militky je jmenován na 19. místě.
V roce 1943 Fred publikoval v časopise dva články. Ten první pojednával o jeho halových modelech.
V posledním čísle roku 1943 pak publikoval rozsáhlý článek o svých 4 modelech. Jsou zde fotografie jeho modelů, a dokonce Fred samotný v ideologicky správné fazóně. Opět připomínám, že jde pouze o konstatování faktu, protože fotografie v uniformě byly podmínkou pro publikování. Tento časopis byl nejen odborný, ale i ideologický, a ideologií se to v něm jenom hemží.
Vyzdvihuji tento článek především z důvodu dokumentace Fredových ranných modelů.
V roce 1944 bylo Fredovi 23 let a již dávno dosáhl věku pro armádu. Předpokládáme, že vojska Wermachtu měla již v té době poněkud jiné starosti než poskytovat prostor pro modelařinu, a tak se již v posledním ročníku (z roku 1944) časopisu žádné Militkyho modely neobjevují. (V roce 1945 již časopis nevycházel ze zcela zřejmých důvodů, pozn. autora)
Zajímavá z tohoto období je informace, která byla na web umístěna teprve nedávno – kolem 25.-26. prosince roku 2020. V tomto materiálu, který se nazývá CIAM Flyer 6-2020, je uvedena věta: „V létě roku 1944 v Budapešti se setkal Gyorgy Benedek s německým vojákem Alfredem Militkym.“ Pro nás z toho vyplývá, že Fred jako voják byl na nějakou dobu v Budapešti v roce 1944 a setkal se s jiným vynikajícím modelářem, kterého určitě po válce poznal i Radoslav Čížek. Tato skutečnost byla pro další vývoj zásadní.
Nicméně, tato kapitola je nazvaná „Období temna“. Pro mnohé po válce doba temna skončila, ale pro některé pokračovala. V případě Freda se sice neudál odsun do Německa, ale v roce 1948 důvody opustit republiku měl. Jaké důvody to byly, nevím. Radoslav Čížek psal, že vojenská služba, ale nejsem si jistý, mohl to být jeden z důvodů. Ale nejsem historik, a tato část je mi ukryta v mlhách. Proto budu radši opět čerpat z materiálu CIAM Flyer 6-2020. Zde je jasně řečeno toto: „Fred a Gyorgy zůstali v kontaktu a v roce 1948 pomohl Benedek Militkymu k útěku z tehdejšího Československa přes Maďarsko.“
Období bídy
Fred Militky se po útěku z Československa uchýlil do Belgie. Nijak zvlášť se mu tam asi nedařilo, což zmiňuje Radoslav Čížek. Z této doby jsou tady dvě stopy. První je již zmíněné proxy létání s Delfínem v roce 1949. Obsadil 5 místo v soutěži. Z tohoto vyplývá, že Radoslav byl s Fredem v kontaktu, ale možná tomu pomohla nějaká náhoda. Bohužel opět detaily neznáme a nenašel jsem nikde materiál, který by tuto informaci lépe rozváděl. Další stopa je pak model uvedený v ročence Franka Zaice. Je to pokusná A2 FM-199 uvedená v IL 43 z roku 1999. Pod modelem byl podepsán Fred Maret, pseudonym Freda Militkyho, jak zmiňuje Radoslav Čížek.
Model má na konci křídla štěrbinu pro ofukování vrstvy vzduchu. Mohly bychom říci, že tady se projevuje Fredův smysl pro inovace. Ostatně, ten mu umožnil další kariéru.
Doba inovací
V roce 1956 se Fredovi naskytla příležitost, kterou využil bezezbytku. Stal se technikem v rodinné firmě Graupner. Tato firma od roku 1930 působila na někdejším Německém trhu, přečkala období, kdy po válce byly zakázány veškeré modelářské aktivity, a dobře se etablovala na Německém, Evropském a také světovém trhu. Fred byl pravděpodobně charismatický, a hlavně inovativní modelář. To firmě přinášelo benefit v podobě nových modelů a dobré propagace. Fred mohl začít své pokusy s elektropohonem modelů. Díky Fredovi vznikly populární modely, které Graupner prodával jako stavebnice. Jmenujme například tyto:
Cobra 1956, Silentius 1960, Amigo I 1960, Amigo II 1966, Hi-Fly 1973.
Za přelomový model považuji Silentius. Nebyl rádiem řízený, protože výkon motoru a současně váha modelu neumožňovaly použít radiové řízení. Tento model byl prodáván jako volný. Zdroje uvádí, že Fred se věnoval pokusům s elektrickým pohonem již od roku 1940-41. K modelu a jeho motoru se váže následující příběh: V únoru 1959 vešel do kanceláře německého časopisu „Modellflug“ Dr. Ing. Fritz Faulhaber a zeptal se, zda by motor, který vyvinul pro použití v dálkově ovládaných clonách fotoaparátu, mohl být užitečný pro modely. To byl nyní slavný Micromax, bezjádrový motor s integrovanou převodovkou.
„18. března 1959, po 17 letech neúspěšných pokusů, byl Fred Militky konečně úspěšný a dokončil svůj první elektrický model, který opravdu létal. Model FM-241, vybavený novým elektromotorem Faulhaber, zmizel po několika minutách stoupání a již nikdy nebyl nalezen. Model dostal jméno Silentius, protože motorový let byl velmi tichý.
Toto vytvořilo nový milník v historii modelářství. Bylo však potřeba ještě téměř 15 let, než první dálkově ovládané elektrické modely dobyly oblohu.
Tady se opět zastavím u materiálu CIAM Flyer 6-2020. Ten v kapitole „Spolupráce s Fredem Militkym“ upozorňuje, že model FM-241využíval pro křídlo profil navržený Dr. Benedekem. Někde v diskuzi jsem zachytil, že to je profil BENEDEK 6356b.
Časopis Aeromodeler věnoval modelu velký prostor ve své ročence 1960-61
Propagační materiály byly podepsané Fredem Militky
Fred propagoval modely firmy na různých akcích. Zde je historický materiál z Mistrovství světa F3A v roce 1971, kde Fred předváděl elektricky poháněný větroň Silencer.
Ani tento model však nevedl k masovému létání s elektrolety. Nejblíže k tomu byl model Hi-Fly, který byl ale poměrně drahý.
Militky pokračoval ve vývoji především RC modelů, sofistikovanějších návrhů stavebnic pro Graupnera.
Později v roce 1972, kdy byly k dispozici Ni-Cd baterie s vyšší výkonem, vyvinul první rádiem řízený model, který byl komerčně vyráběn: „Mosquito“ a později „Hi-Fly“. Nápad s modelářským elektroletem, měl hrát hlavní roli v konstrukci elektrických letadel nesoucích člověka.
Militky zkontaktoval svého známého Heinricha Brditschku, který řídil společnost v Haidu an der Donau v Rakousku (společnost nyní existuje pod názvem HBFlugtechnik), která vyráběla motorizované kluzáky. Provedli studii proveditelnosti a Fred v roce 1973 získal společnost Bosch (hnací motor) a Varta (nikl-kadmium baterie) pro provedení experimentu.
Toto experimentální letadlo byl upravený motorový kluzák MB-E1 s registrací OE-9023, který pilotoval v říjnu 1973 pilot Heino Brditschka (syn Heinricha Brditschky) ve Welsu v Rakousku. Technologie dostupná v těchto letech umožňovala pouze krátké lety do 15 minut, nicméně i tak ukázal proveditelnost elektrického pohonu pro letadla nesoucí člověka. Nedostatek lepších baterií zabránil dalšímu rozvoji.
Je třeba poznamenat, že na rozdíl od některých průkopnických ultralehkých konstrukcí, byl experimentální demonstrační letoun MB-E1 variantou plně certifikovaného draku HB-3 s drobnými úpravami pro přepravu baterií a elektromotoru. Letoun úspěšně absolvoval naplánované lety. Den 21. října 1973 byl zapsán do Guinesovy knihy rekordů, jako první let stroje s elektrickým pohonem, který unesl člověka.
Fred propagoval i v tomto případě firmu Graupner a je zde vyfocen s modelem Hi-Fly. Ten pán v saku není Heino Brditschka ale Heinrich (otec pilota) a kamarád Freda ze školy. Jak lety vypadaly je možné zhlédnout na tomto videu.
Po jeho úspěšném prvním letu Fred Militky napsal:
„Projektem MB-E1, jsme prokázali, že letadlo těžší než vzduch, může být poháněno elektrickou energií. Je to nyní na výrobci baterií, zda budou vyrábět takové baterie, které zpřístupní elektrické létání širší veřejnosti, alespoň v oblasti amatérského létání“.
Dodatky
Pojďme se podívat na další Militkyho modely. V padesátých létech navrhl například svahový volný větroň řízený magnetem.
Plánek je z časopisu „Letecký modelář číslo 5 z roku 1957.
Zde na fotografii je Fred se svým pokusným modelem FM-257, který byl řízený RC soupravou Variophon.
V roce 1966 pak v Aeromodeleru číslo 1 byl článek o jiném modelu. Jednalo se o malý vystřelovací model řízený malou RC soupravou.
Další Militkyho prací jsou slavná Amiga. V roce 1960 to bylo Amigo I a v roce 1966 Amigo II. K tomu se váže spekulace, že autorem návrhu byl Radoslav Čížek. Myslím si, že je to opravdu jen spekulace. A tak ponechme tuto myšlenku spát. Třeba se jednou objeví informace, která toto vyvrátí, anebo potvrdí. Přesto si myslím, že v té době měl Fred s RC létáním větší zkušenosti než Radek.
Na tomto snímku, jehož autorem je Radoslav Čížek, je model Amigo. Někde, kdesi, na nějakém webu, jsem zahlédl k této titulní stránce Modeláře (M 11 1968) popis, že jde o model Freda Militkyho a je to vyfocené na Rané. Tento kopec znám velmi dobře a myslím si, že tohle není pohled z Rané. Pokud by šlo o model, který Fred provozoval, myslím si, že to z tehdejšího ČSR nebylo. Na podzim bylo již po invazi a hranice byly uzavřené.
Letoun MB-E1 byl v roce 2018 restaurován a je vystaven v Rakousku v leteckém muzeu Graz-Thalerhof (www.luftfahrtmuseum.at)
Každoročně se pořádá Militky Cup na letišti Modellflugplatz Pfäffikon ve Švýcarsku. Loni to bylo 22.-24.5.2020, bohužel meeting byl zrušen z důvodů pandemie.
Tento článek byl napsán z čistého zájmu o osobnost našeho modelářského odvětví Freda Militkyho. Pokud se najde někdo, kdo je schopen doplnit či upřesnit zde uvedené informace, prosím, pošlete je. Předem děkuji.
Jiří Hloušek
Zdroje
https://www.fai.org/news/ciam-flyer-02-2018-aeromodelling-pioneer-paved-way
https://outerzone.co.uk/plan_details.asp?ID=12381
https://outerzone.co.uk/plan_details.asp?ID=5111
https://www.sam95.eu/wp-content/uploads/2012/12/117.pdf
https://www.modellflug-nos.ch/event/militky-cup-44-internationales-elektroflug-meeting/¨
Časopisy Modelář, Aeromodeller, Informační listy, Deutsche Luftwacht Modellflug
