A nebylo zrovna takové, jako jsme si vysnili po jistém létacím a soutěžním „absťáku“.
Aktuální koronavirová situace nebyla příznivá pro akci “30 chlapů na place“, po internetu jsme se tedy domluvili v naší úzké skupině (vesměs loňská parta soutěžících) na tom, že soutěžíme především pro své pobavení, a že tedy soutěž můžeme udělat jako korespondenční, kdy si zalétáme na svých letištích, ale pokud možno tak, aby se pár lidí sešlo. Ne tedy úplně sami na svém písečku.
Po dohodě jsem taky změnil datum – místo neděle 3.5. se uvolnila sobota 2.5., když původně na sobotu plánovaná soutěž moderních elekter kat. RCEP na třebíčském modelářském letišti byla zrušena.
Detailně nemám informace, jak na tom byli ostatní soutěžící, ale já začal trénovat až den před soutěží. Jak taky jinak, když motor K&B Torpedo .23 mého z J.U.2 jsem vyzvedl od dvorního mechanika den před 1. májem po výměně ojnice a přetěsnění. Tam vše fungovalo jak má, při prvomájovém poletování se jen trimovalo. Civy Boy 74“ pro OTMR-C ale dělal vrásky: Velká bolest tohoto modelu – pylon – v důsledku nevhodné volby materiálu a směru let dřeva při stavbě při pokusu o vzlet zase praskl, tentokrát úplně. Než jsem se tedy v podvečer vydal líbat pod rozkvetlou třešní princeznu, ještě jsem míchal epoxid.
Ráno potvrdilo dlouhodobější předpověď, a sice vítr okolo 6 m/s. Nic moc pro naše staré vrány. I tak ale na třebíčské letiště přijíždí K. Štorek z Litomyšle a P. Knob od Chotěboře. Společně se mnou a také místním P. Bártou jsme 4. Místní vždy ochotný časoměřič P. Pyrochta je také k dispozici, a tak po 9:00 jdeme na to – v předtuše sílícího větru nebylo moc na co čekat. První vypálil nahoru K. Štorek s „tříčtvrtečním“ KL-61 s McCoyem .29. Výška přes 400 m, a jasné maximum 8 min. Hned po jeho přistání jde nahoru P. Bárta a zaznamenává svůj nejkratší let dne. Vítr je silný. Já odlétám s Civy Boyem kousek přes 2 min., celý let je výškovka potlačena, aby model neskončil někde po větru. Po mě letí P. Knob s Playboyem těsně přes 5 min. Druhým letem všichni kopírujeme předchozí výkony s mírným zlepšením, jen K. Štorek dává jedinou nulu dne za přistání mimo plochu – byl odfouknut. Chvíli pauzírujeme, vítr často mění svojí sílu. Při třetím startu bohužel můj Civy Boy zakopává, jde do hodin, opět se láme pylon a k tomu ještě křídlo. Ostatní letí své 3 lety úspěšněji.
Vytahuji J.U.-2 pro OTMR-AB, i když vím, že pro tohle počasí není tento model vhodný. Mírně jsem přitížil předek. Motor je poněkud chudý a tak 2 x během stoupání odsazuje. 2 min a kousek celkového času nejsou nic, co by stálo za zmínku. Na další let jsem doladil motor, dosažená výška je výraznější – bohužel také vítr sílí, a tak jsou z toho zase 2 min. a kousek boje s větrem. Třetí let je obdobou druhého. Kolegové už další kategorii nepokoušeli. Odlétali jsme tedy 2 x „C“ a 3 x „AB“. Na Classic Texaco jsme se vykašlali, ve větru by to byl u pomalých modelů velký risk.
Telefonicky dostáváme zprávu, že v Plzni se létalo, ale výsledky „žádný zázrak“ a byly i havárie. V Berouně se nelétalo vůbec – vítr a brzdy dopoledne intenzivní déšť.
Vaříme tedy kávu, v patřičných rozestupech si ji vychutnáváme, balíme, loučíme se a chvíli po poledni jsme za dešťového doprovodu doma.
Odpoledne dostávám výsledky z Plzeňska – nakonec se nějaké výkony sešly. Berounsko telefonem upřesňuje, že fakt nelétali. Překvapením je večerní info Zdeňka Sýkory ze Žatčan o odlétání 3 startů Classic Texaca + OTMR-AB.
Příští týden v pátek ve svátek 8.5. létáme, zase korespondenčně, v Litomyšli!
