Punťa v roce 1968 – díl druhý

Rok 1968 je letopočtem, kdy započala druhá kariéra PUNTI  jako RC modelu. Původní křídla vcelku byla pro svou neskladnost  zavržena.

Křídla v obou verzích ( přímé i šípové) byla upravena jako dělená, která byla spojována malým centroplánem. . Upraveny byly i první čtyři žebra od středu, které byly zhotoveny v plné délce 180 mm . První žebro bylo z překližky 3 mm a žebra 2,3 a 4 z překližky 2mm. Profil MVA 301 byl použit pro obě  varianty.

Jelikož se proti původnímu provedení  volného modelu zvýšila váha a křídlo bylo více namáháno, bylo navrženo nové šípové křídlo s profilem MVA 301, kde byl upraven hlavní  i pomocný nosník a  náběžná hrana. Křídlo bylo svrchu potaženo balzou 1,5mm  a spojovalo se s centroplánem překližkovým jazykem a zajištěno sirkami.  Náběžná hrana byla složená z balzy 2mm + balzy 5×10 mm

Odtoková lišta byla z balzy 5 x 20 mm,

Hlavní nosník  byl ze dvou  smrkových lišt 5×3 nad sebou  a pomocný nosník z lišty 3×3.

Do poměrně úzkého trupu se vešel nový jednokanálový přijimač MVVS Brno, který konstruoval Eduard Obrovský a dále i magnetový vybavovač a nezbytné baterie.  V brzké době byl tento vybavovač nahrazen servem MVVS s motorem Pico.  Tak se z PUNTI stal jednokanálový RC větroň s ovládanou směrovkou. Jak se zlepšovaly materiální podmínky,  používaly se lepší RC soupravy . V současnosti model létá s moderní soupravou, která ovládá směrové a výškové kormidlo dvěma servy. VOP je postavena jako plovoucí.

Fotografie Miloslava Navrátila s modelem Punťa po přestavbě na RC. Časopis Modelář a modely číslo 11/1997.

Příloha: žebra této verze .  Žebro křídla je pro variantu rovného křídla a spojení na dráty.

Žebra pro variantu šípového křídla.

Na spodních obrázcích  fotografie  centroplánů  RC verzí. Centroplán křídla  byl oddělitelný a  je  připevněn  k trupu pomocí  gumových nití  k bambusovým kolíčkům.

Centroplán k první verzi křídel. .

Centroplán k šípovité verzi křídel

Příště se budeme věnovat zveřejněným informacím o tomto modelu.

Zpracoval Jan Kypta

Zdroj: archív Jana Kypty a Miroslava Navrátila