První bublinolet a RC větroně 1963-1965

Přiznám se, mám v hlavě krásná témata, která by zaujala i vás. Jenže mě se do nich nyní nechce. Doufám, že to nedopadne jako s některými mými modely, které jsem postavil a nelétám s nimi. A co teprve ty, které jsem nikdy nepostavil. Chtěl bych se k některým ale vrátit, postavit se k nim čelem. Jenže buď na to nemám čas, nebo chuť.

Dost dlouho mám připravené materiály na tento díl. Moje pohodlnost ale v posledních měsících opět přidala na své intenzitě, a tak nepíšu. Mohu to ale obhájit alespoň tím, že podzim je nejrušnější část sezóny. Létá se, dokud je pěkné počasí, začínají kroužky mládeže a svaz chce naplnit kalendář soutěží. K tomu je potřeba začít připravovat členskou schůzi.

Tak už nechám bědování a pojďme se podívat, jaké další krásné RC stroje nám vyšly v našich časopisech. Mezi lety 1963-1965 již RC létání nabylo poměrně velkých rozměrů. Různé firmy buď oficiálně nebo pokoutně vyráběly RC soupravy, které naši modeláři používali. O těch zahraničních jsem psal, na ty české jsem se ještě nedostal. Doufám, že tak někdy učiním.

Design modelů (odpusťte ten amerikanismus) již pokročil a od bedniček jsme se trochu posunuli. Dokonce nastoupily nové materiály, takže se podíváme i na první „bublinolet“.

Tak a pojďme se podívat na větroň, který uvedu verši Jiřího Žáčka:


Mahuleno Mahuleno ty máš doma nahuleno

Dokonce i na dvorku cítím páchnout machorku

Pro dámu se nehodí zamořit pět poschodí

Jen se zeptej Radúze až se vrátí ze schůze

Mahuleno Mahuleno ten tě přehne přes koleno!


Takže model se nejmenuje Mahulena ale Radúz. Je to takový šikovný model velikosti A2. Model zkonstruoval pan Václav Weisgerber z Prahy. RC větroň byl řízený kolem jedné osy a autor měl záměr, aby aparát létal stejně dobře, jako model A2. Takže něco jako naše ARC-A2. No není to něco jako „Tušení budoucnosti“?

Rozpětí modelu je 1840 a váha s RC soupravou byla 750 gramů. To si myslím není špatné, když si uvědomíte, že přijímač byl elektronkový, a tudíž docela těžký. Tento přijímač si navrhl konstruktér sám. Model vyšel v časopise Modelář v čísle 1 v roce 1963.

A nyní se podívejme na „bublinolet“, model, který byl postaven dnes již z klasického materiálu. Polystyren. V tu dobu to ale byl pokrokový počin. Model vyšel nejprve na titulní stránce časopisu Modelář číslo 6 v roce 1963. Fotografie je velmi dynamická, pravděpodobně ten rychlý pohyb způsobil model, který letěl jiným směrem, než očekával pomocník.

Ale vraťme se k modelu. Autoři modelu byli dva pánové – L. Lichtblau a K. Bartoš z LMK Kopřivnice. Model měl rozpětí 1750 mm a váhu 1100 gramů. Potah byl Modelspan a na trupu bylo kablo a silonová látka. Prostě snaha o použití moderních materiálů.

V leteckém modeláři číslo 12 z roku 1963 vyšel RC model ‚Rubín. Tvary jsou inspirované tehdejšími „dospělými“ větroni. Docela bych řekl, že předloha byla VT-100 Démant a Spartak dohromady. Konstruktérem větroně byl J. Bartovič z LMK Piešťany. Vzhledem k tomu, že opět redakce vynechala celé křestní jméno, nemohu jmenovat celé jméno autora.

Autor píše, že tvary opravdu odvozoval od skutečných větroňů a předpokládá, že se tudy bude RC modelařina ubírat. Ostatně dnešní RC makety větroňů si našli poměrně širokou modelářskou obec.

Model byl jednokanálový. Rozpětí měl 2142 mm. Plocha byla 51,36 dm2 a váha včetně aparatury byla 1530 gramů. Dle popisu létal tento větroň řízený Betou. Líbí se mi dovětek autora: „Základ úspěchu je ovšem ve spoľahlivej rádiovej aparatúre.“

Jaroslav Fara přidal další RC větroň, tentokráte školní RC větroň FRV-633. Model měl rozpětí 1880 mm a váhu 1180 gramů. Model vyšel v časopise Modelář číslo 2 v roce 1964.

Tak a nyní se podíváme na dnes již poslední větroň. Model neměl žádné jméno, respektive jen „RC model pro Gamu“. Tento model navrhl pan J. Petráň z Rožmitálu. (Tedy s tím J. P. K. docela bojuji.) Model měl stavební rozpětí 1400 mm a váhu 700 gramů. Profil křídla je klasika – Clark Y.

Model vyšel v modeláři číslo 8 v roce 1965.

Tak, a to je pro dnešek všechno. Jistě se ptáte, kde je Radoslav Čížek, tedy správně R. Čížek? Tak modely tohoto konstruktéra si nechám na jindy. Chtěl bych se na ně podívat ve větší hloubce. Ale chce to ten čas, píli a nápady. Také nějaké to vyptávání atd.

Mějte se pěkně

Jiří Hloušek

Zdroj: časopisy Modelář 1963-1965

Kniha Jiří Žáček Okurková sezóna