Další kvartál je za námi a s jeho koncem přichází další Slovo prezidenta.
Bude hlavně o soutěžích, protože duben až červen je naše hlavní sezóna. Život v našem klubu se točí okolo soutěží. Jak Jirka Hloušek studuje návštěvnost stránek, i návštěvníky nejvíce zajímají reportáže a výsledky ze soutěží. Co se prolíná všemi našimi akcemi jako červená stužka, je otázka jak a jestli kontrolovat letadla a jak měřit časy. Na kontroly jsme postupně rezignovali, bohužel i na „velkých akcích“ typu Memoriál R. Č. Je to dáno nedostatkem ochotných a fundovaných pomocníků a také jakousi obavou někoho diskvalifikovat – co když se na to příště vykašle? Druhá věc je, jestli se na to nevykašle zase někdo jiný, koho už nebaví dělat křoví. Dalším problémem jsou časoměřiči, kterých je potřeba hodně a jsou „drazí“. Standard si stále drží Vláďa Kozák se svými soukmenovci 🙂 z klubu Lipence. Oficiální časomíra, občerstvení, připravená plocha i pevné vedení = dobrá soutěž. Jen bez kontrol. Na Memoriálu R. Č. jsme na tom byli stejně. Také zde létalo pár větroňů, které byly trošičku jiné než jejich předlohy. Ale kde není žalobce… Občas za námi někdo přijde, ale neoficiálně. To je zbytečné. Protože neoficiální upozornění jako by nebylo.
Na ME bylo vidět, že se kluci ze SAM 78 potýkají se stejnými problémy jako my, tedy nedostatkem ochotných, nelétajících, pomocníků. Přitom je to taková pohoda. Přijít, nelétat, mít čas se podívat na vše co mně zajímá a ještě u toho vydělat nějakou zlatku, třeba na benzín. Organizování soutěží vidím do budoucna jako problém, neboť se do toho nikomu moc nechce. Na náš klub bude v příštím roce organizace MČR. To je soutěž s více kategoriemi než ME a tři dny už pomalu přestávají stačit. Řešíme již, jak to uspořádat. Že soutěž bude na Rané, o tom není pochyb. Ale je otázkou, jestli neuděláme separátně větroné a motoráky, nebo jestli soutěž neprodloužíme o den. Volné modely na Rané už zřejmě nebudou. Zájem je minimální a tříštíme chabé síly. Také je otázkou, jaký termín vybereme pro Memoriál R. Č. Letos nám počasí přálo, byť jsme museli soutěž o den přesunout, ale květnové počasí je nestálé. Další alternativou je sloučení některých tradičních soutěží, třeba Memoriál F. Švarce a MČR volných, nebo Memoriál R. Č a MČR v kategoriích větroňů. Do schůze toto s lidmi, co soutěže organizují probereme a dáme už finální řešení.
Jak jsem již psal dříve, tento rok je rokem možných změn pravidel na příští 4 roky. Na eurokomitetu se žádné přelomové změny pravidel ME nedohodly. Jen snížení času u elektrogumáků na 40′ a povolení jednoho mladšího druhu motoru v kategorii NMR 2,5. Další diskuse o pravidlech ME zase za rok v Nitře. K našim pravidlům, které letos končí, se zatím také nikdo nevyjádřil. Míra Dvořáček slíbil připravit anketu, tak uvidíme, kam se posuneme. Řekl bych.. okurková sezona v historickém modelářství pokračuje. Nejvíce aktivní se mi zdají kluci v Pohárové soutěži, tedy nad klubové soutěži spalováků a naše korespondenčka také neřekla poslední slovo. Já osobně jsem podlehl myšlence, že zvětšený model Korzár, který jsem před léty koupil od Vládi Kostečky už nebude moci v dalším období závodit – přeci jen, roky se bavíme o povinném měřítku 1:1, které mělo v evropských pravidlech přijít od roku 2023. S pomocí mnoha dalších jsem model oživil a soutěžil s ním na ME v kategorii OTMR – C. Se zástavbou motoru a nádrže od Jirky Veinfurta, palivem od Míry Vaňka, svíčkou od Petra Knoba, vrtulí od Petra Hrubého a startoval jsem startérem od Martina Křesadla. Proč o tom píšu? Protože to je důkaz, že létáme hlavně pro radost a že jsme schopní a ochotní si vzájemně pomáhat bez ohledu na klub. A to je pro nás všechny nejlepší zpráva.
Přeji všem krásné prázdniny.
Jiří Hruška, prezident SAM 95 Bohemia