Tak jsme se opět sešli na letišti Velká Dobrá. Tentokrát ve trochu menším složení, ale natěšení na létání s větroni na sněhu. Druhé kolo Velké korespondenční soutěže větroňů je tady a my žehrovičtí jsme si řekli, že není čas ztrácet čas :-). Nedělní počasí bylo zamračené, drobné sněhové přeháňky a mírný jihozápadní vítr. Bylo nás pět.. já jediný vzal dvě letadla, ARC i A2.
Nejdříve jsme chtěli s Honzou předvést upoutaný model Looping, o kterém budu psát samostatně, ale během pár vteřin jsme ho rozmlátili a tak byl čas na opravdové výkony. Začali jsme někdy okolo jedné hodiny, a skončili po třetí odpoledne. Nebylo na co čekat. Vítr se později zcela zklidnil a tak výšky mého Sokola a Honzova Luňáka nebyly nijak závratné. Zato mé Á dvojce Thorovi se bezvětří tuze líbí a tak jsem dal na závěr létání tři maxy. Potom mě popadla pýcha a ve čtvrtém letu (pomyslném rozletu) jsem držel přednášku o aerodynamice, vztlaku atd. A jak jsem tak vykládal spletl jsem si směry k a od.. A Thor letěl, chlapci mlčeli a koukali jak se vzdaluje.. Nevydržel to až můj Honza a ukončil mojí chytrolínskou přednášku otázkou, jestli myslím, že se vrátím na letiště? A tak jsem přistál daleko v poli za 0…
Jo, a taky mi „kamarádi“ v závisti nad mými výkony převážili model, když jsem si šel pro gumicuk… prostě pohoda 🙂 Tak létejte a pište vaše příběhy.
První měli odlétáno kluci z Moravy se svými Širchány, alias Vegami. Tahají je na 100m šňůře a poslali mi, kromě super výkonů, i poděkování, že místo lepení balsy kdesi v temném zákoutí, můžou běhat po poli jak za mlada. A o to jde 😊.
Jiří Hruška