Jak se létalo tenkrát na západě

Krásný den!
Zdravím Vás milí modeláři, příznivci historického modelářství a kluboví přátelé…
Malá reportáž z dnešního dne – sobota 5.12.2020

Když se na webu klubu SAM 95 před časem objevila upoutávka na celoroční soutěž historických
větroňů zaplesalo mé srdce a pasoval jsem se do samozvaného organizátora soutěže u nás na
„západě“.

Letiště „Bambousek“(na protějším úbočí zámek Kozel) a pohled na Brdy

Asi týden před uvedenou akcí jsem obeslal pár přátel o kterých vím že provozují větroně. Počasí na
začátku týdne neavízovalo žadný med. Do poslední chvíle meteorologové vyhrožovali větrem
70/km…Trochu jsem se bál o pořádání akce. Ale sobotní ráno ukázalo nad Plzní modrou oblohu a
vítr? Takovéhle bezvětří jsem nezažil ani v létě. Oproti slibovaným 5/ms, se nepohl ani lísteček…
Vyzvedávám Jirku Veinfurta, nakládáme model a vařič na nezbytné párky a vyrážíme směr letiště. V
těsném závěsu následováni Petrem Svobodou neznajícího cestu na letiště. Po příjezdu na letiště rozbalen gumicuk a šlo se na věc.

I na tento pokročilý datum nepřejícím létání se nás sešlo celkem 6 lítačů!! Tolik nás není pomalu ani
v létě 🙂

Jmenovitě – Já Martin Křesadlo – model Sokol, všemi známý vynikající modelář a náš učitel Jirka Veinfurt se slovenským modelem Havran, nový zájemce o létání s historiky Pavel Jánský s Žehrovicemi, Miroslav Vaněk který je také pravidelným účastníkem všech možných soutěží s modelem A2 Mira, Petr „volevole“ Svoboda s modelem Archenopterix ( snad jsem to napsal dobře),
a v neposlední řadě neúnavný letec, u nás tzv. „dědoušek“ Zdeněk Pašek se Slukou. Nataženy dva gumicuky a soutěžilo se.
Vzhledem k absolutnímu bezvětří ty výkony nic moc…Spíš nic než moc…
Můj gumicuk který by při slibovaných 5 metrech větru vynesl mého Sokola hoodně vysoko vypínal
ve 20 výškových metrech. Takže žádná sláva. Ale kvůli výsledkům to neděláme! A o to jde.
Nejlépe si vedl kdo jiný než Jirka Veinfurt který to prostě umí!! Takže se létalo,měřilo (díky Michalu Tesařovi – známému soutežícímu za podporu a měření) a hlavně diskutovalo.
Na soutěž se přijelo podívat i několik pozorovatelů např.Karel Slupský – udělal nám společné
foto, Pavel Panský – známý to motorář a technik vší šikovnosti. Odsýpalo to a kolem půl dvanácté bylo odlétáno. Výsledky zapsány a šlo se vařit. Sice jenom párky ve vodě, ale myslím si, že je trochu potřeba na ty naše akce vnést trochu pohody a né jen rychle odlítat a domů.

Pověděli jsme si o dalším soutěžení, které mimochodem pokračuje už v lednu…Nezapomeňte!
Zase vás všechny obešlu, obvolám a postarám se o catering. Výsledky pošlu na vedení soutěže a
archivuji do dalších měsíců. Tímto děkuji za zapůjčení plynového vařiče a za udržování teplých
párků Jirkovi Veinfurtovi. Samozřejmě že si soutěž může zalétat každý sám – ale takto organizovaně si myslím že je to lepší. Doufám že tento vyhlášený skvělý počin klubu SAM 95 vyžene ještě více soutěžících na pole a pláně. Krásně jsme se provětrali a s úsměvem na tvářích jsme se pomalu rozjížděli k domovům.

Díky Vám všem zúčastněným za účast a návštěvu a budu se samozřejmě těšit za měsíc.
Účast povinná!! 🙂
Pro SAM95 sepsal Martin Křesadlo / Plzeň 05.12.2020