Roman Fousek postavil model, který se tak trochu vymyká zaběhlým pořádkům. Model není určen pro žádnou kategorii historiků, ani pro Retro. Model je ale historický až na kost. Současně je to dobová maketa. Jak znáte Romana, staví jak sportovnější modely, ale občas přijde i s něčím neobvyklým.
Pojďme se ale podívat tak trochu do historie. Co je to vlastně za stroj. Vypadá trochu jako větroň ale s motorem.
English Electric Wren neboli Střízlík
V roce 1922 hlavní konstruktér letadel společnosti English Electric, W. O. Manning, zkoumal možnosti, jak létat s motorem o co nejmenším výkonu a ceně. Započal designové práce na „ultralehkém letadle“ a po dokončení návrhu nabídl Ministerstvu letectví koncept prototypu za 600 £. To bylo přijato a vydalo objednávku na výcvikové letadlo, schopné 30minutového letu, ale s extrémně lehkou specifikací. Stavba začala 5. února 1923 v anglickém závodě v Prestonu a byla dokončena o dva měsíce později. Bylo pojmenováno „English Electric Wren“
Nové letadlo dostalo sériové číslo J6973. Mělo dřevěnou konstrukci trupu a křídel s tradičním potahem z plátna, poháněné motorem o výkonu 3 hp a objemu 398 ccm, přizpůsobeným pro použití v letadle. Spotřeba benzínu byla pouhých 1 galon na 87,5 mil. Wren poprvé vzlétl 5. dubna 1923 z Ashton Park v Prestonu, pilotován Sqn Ldr Mauricem Wrightem z Ministerstva letectví, který provedl tři krátké lety. O tři dny později provedl delší let, tentokrát v Lythamu. Bylo zjištěno, že jeho křidélka jsou necitlivá, kvůli nedostatku torzní tuhosti křídla, které bylo následně zpevněno.
Dne 14. června 1923 Wren provedl let přes jednu hodinu, stoupajíc do výšky 2 350 ft při maximální rychlosti 52 mph. English Electric se rozhodlo uvést ho do výroby jako snadno létající a ekonomické letadlo, jehož cena byla 350 £. Prototyp se objevil na základně RAF Pageant Hendon v červnu 1923 a létal velmi dobře, což vyvolalo velký zájem. Vše podpořila i účast na několika závodech. Stroje nesly závodní čísla 3 a 4. Přes tyto úspěchy zájem o letoun ale upadal.
V roce 1924 byl Wren závodního č. 4 umístěn v Londýnském muzeu vědy, kde zůstal vystaven více než 22 let, než byl vrácen společnosti English Electric v Prestonu k restaurování. Zůstal ve skladu až do roku 1954, kdy byla učiněna žádost od firmy Shuttleworth Trust o darování letadla, aby mohlo být obnoveno do letuschopného stavu. První let obnoveného letadla č. 4 provedl Peter Hillwood 25. září 1956. Wren byl předán do Shuttleworth Trust 15. září 1957, za přítomnosti jeho konstruktéra W. O. Manninga. Po několika letech „uzemnění“ v sedmdesátých letech, byl English electric Wren č. 4 opět opraven ve Wartonu a 19. května 1980 znovu vzlétl, tentokrát pilotován Paulem Millettem. Nyní je provozuschopný až do dnešní dní.
Vyprávění to bylo dlouhé, a tak krátce ještě přidám něco o konstrukci modelu. English electric Wren, navrhl konstruktér Peter Wyatt. Motor modelu byl Elfin 1.49cm3. Model je vítězem SMAE Scale Trophy 1951. Jeho rozpětí je 62 palců (1574 mm). Wren byl publikován v časopise Aeromodeller v čísle 3 roku 1952.
Překreslený plán stahujte zde:
Roman se více jak před rokem vrhl do stavby modelu. Jak sám říkal, nebylo potřeba ve stavbě pospíchat. Šlo o zábavu, a když k tomu přidáte fakt, že jde o historickou maketu, to pro historického modeláře může být dvojnásobná radost. Občas za Romanem zajedu a tak jsem viděl, jak stavba pokračovala. Udělal jsem několik snímků nejprve rodícího se trupu.
Hrubá stavba byla dokončena již loni a model tak trochu začal zahálet. Bylo to dáno přípravami na Mistrovství světa v Maďarsku.
Pohon byl určen elektrický. Jak by ne, když se stroj jmenoval English electric.. V té době měl model již nainstalován částečně maketový motor. Roman jej tvořil na soustruhu z lipového dřeva. To jsem ještě netušil, že ještě dodělá svíčky a kabely. Současně Roman dosadil do modelu pilotku. Pilota nechtěl, je potřeba podpořit emancipaci žen.
Nedávno jsem se u Romana zastavil opět. Tentokrát byl již model potažen, nabarven a měl již jak osazený motor, tak připravená táhla.
Takže model je již připraven k letu. Vypadá impozantně.
Již se těším na první lety. Pokud to půjde, natočím video. Tak ať ti to Romane létá!
Jirka Hloušek
Zdroj Aeromodeller, Outerzone
Foto: Wikipedia, Jiří Hloušek