Tak nevím, jestli vás už všemi mými příspěvky tak trochu nenudím. Asi ano? No všechny asi ne, občas mi někdo zavolá, nebo řekne, že je to prima, že nechodí ven a je rád za každý řádek, který si může přečíst.
Další létání na kladenském letišti proběhlo ve čtvrtek 16.4. Sešli jsme se v opravdu hojném počtu, který vyjmenuji podle toho, jak jsme na letiště přijeli. Tedy: Roman Fousek – RC ONE a Fiala 56, Hruška senior – Káně, Hruška junior – Luňák, Hloušek senior – zálet volné A3, Hloušek junior – RES Samba, Bačina senior – logistika a technická podpora, Bačina junior – Olie E400, RES Samba, Bačinová Maruška – Expe. Plus zbytek rodiny Bačinovy, tedy paní a nejmladší syn jako doprovod. Dohromady opravdu velká skupina s dodržením odstupů a částečně i roušek. Pavel Bačina se mě s úsměvem ptal, jestli budu něco psát? Řekl jsem mu, že ne, že už toho bylo dost. To sice bylo, ale nakonec píšu pro oživení webu tyto řádky. Létání ve čtvrtek odpoledne nebylo nic moc, termika téměř žádná, Hlouškové zalétávali své stroje, Roman s RC One létal ve stratosféře a my s Honzou se plácali na slabé gumě s měnícím se větrem. Klan Bačinů přijel asi hodinu po nás a létání jim šlo celkem dobře, Expe i Samba jsou výkonné větroně a natáhli gumicuk správným směrem.
Setkání téměř celého vedení klubu SAM 95 jsme využili i k diskusi nad osudem Memoriálu Radoslava Čížka 2020. Soutěž rušit nechceme, a tak řešíme náhradní termín. Nějaké řešení už se rýsuje, ale ještě čekáme na potvrzení termínu od aeroklubu Raná a potom vás se vším seznámíme.
Další akcí na Kladně bylo odlétání prvního a druhého kola korespondenční soutěže „čtyřstovek“ pořádanou kluky se SAMu 78. Pro odlétání obou kol jsem zvolil sobotní ráno – předpověď na neděli byla o poznání horší a navíc jsem tušil, že v neděli ráno, po brigádě a následném večírku s kamarádem na chatě nepojedu z údolí Sázavy hledat volnou louku někam na kopec… Domlouval jsem se s kluky Bačinovými na společném odlétání soutěže. V pátek mi ale píše Pavel Bačina, že jeho syn Radek při čtvrtečním tréninku nakonec poškodil svou Ollie, včetně zničeného motoru. Chuť do soutěže ovšem Radek neztratil, a tak během pátku opravil poškozenou přední část trupu, motor kluci vyměnili, a tak jsme se v sobotu ráno na letišti sešli. Já s autem naloženým věcmi na chatu, kam jsem hned po odlétání soutěže vyrazil měnit čerpadlo ve studni… :-(.
Ani můj Fulmen ale nebyl v ideální kondici. V pátek jsem se jal nabíjet baterky, ovšem Krušovice na stole a James Bond, díl Thunderball v domácí kinu způsobily, že jsem, ehmm, jaksi nenastavil správný typ baterie na mé nabíječce a obě baterie jsem uvařil. Jedna nakonec na zahradě shořela jasným plamenem… a tak jsem vytáhl jednu starou menší a jednu novou větší a dobil je. Ovšem větší se do letadla skoro nevešla, také hmotnost se výrazně zvýšila… prostě špatný den.
V sobotu ráno jsme se sešli na letišti mezi devátou a desátou moc termiky nebylo, těžiště také jinde, a tak jsem byl rád, že jsem odlétal všech šest startů a Fulmena nerozbil. Ale na to se nelze vymlouvat, každý má být připraven. Radkovi šlo létání o poznání lépe a Ollie ve vzduchu krásně vypadá. Já po odlétání všech startů vezl rychle domů dceru – časoměřičku a Bačinovi vytahovali gumicuk a větroně. Předpokládám, že si udělali krásné rodinné dopoledne na letišti 🙂
Tak se těším na další kola, ranní termín je kritický – moc termiky v tuto dobu ještě nebývá, ale zdá se mi nejspravedlivější, ukážou se kvality modelů a trochu i pilotů…
Jiří Hruška