Po změně z tradiční soutěže klasických historických modelů a přepsáním v kalendáři na kategorie pravidel SMČR jsem se rozhodl uspořádat soutěž Porovnávací a zjistit o jaké kategorie bude zájem.

To, že se přihlásí pouze sedm soutěžících a dva se vzápětí odhlásí, jsem nečekal. Věděl jsem, že těch soutěží a akcí je požehnaně, třeba ještě někdo přijede. I vklady jsem dal minimální aby to neodrazovalo od účasti.

Při otevírání brány na letiště v mírném dešti jsem byl přesvědčen, že se vyjasní, a to se skutečně stalo. Na modelářském letišti MK Lány jsme pouze dva modeláři věnující se historickým modelům a pomalu nás věk a nemoci přimějí zanechat této činnosti a pořádat akce.

Počasí se rychle uklidnilo, přihlášených přibylo a nakonec bylo víc časoměřičů než soutěžících.

Obsazeny byly obě kategorie A2 s výškoměry na 50m i 100m. Největší zájem byl o Retro PM s devíti modely. O kategorie ARC-PM a ALIR nikdo neměl zájem.

Na občerstvení pro přihlášených sedm soutěžících byly připraveny buřty na opékání a aby se na všechny dostalo včetně časoměřičů a příznivců, dokoupily se další. Dík paní Haně za výpomoc v malém občerstvovacím koutku. Mnoho z vás dokoupilo potřebné u stánku Pepy Kubeše.

Létání probíhalo v naprosté pohodě, žádné stížnosti se nekonaly, pouze jeden motor se uvolnil (asi už uhnil). Kolem jedné hodiny se pomalu vše dolétávalo a tak jsme celkem rychle přistoupily k vyhlašování výsledků. Nejlepší byl a všechny kategorie vyhrál: Pepa HEJSEK. Blahopřejeme.

Děkujeme všem kteří se zúčastnily a pomohli ke zdárnému průběhu akce.

Za MK Lány a SAM 95 František Brož

Foto : Vladimír Valenta

Výsledky:

A2-PM

ARC A2-PM

1. Hejsek Josef Ikarus 744
2. Bulín Gustav Nike 728
3. Voldřich Jan Southern Sue 722

Retro PM

1. Hejsek Josef Paragon 1440
2. Bulín Gustav Paragon 1273
3. Hubálek Jiří Olympic II 1086
4. Voldřich Jan HI – FLY 1065
5. Kříž Libor Liptov 670
6. Hejsek Josef Amigo 3 637
7. Kazimour Pavel Admirál 593
8. Huša Josef Admirál II 542
9. Bulín Gustav Žlutý kanár

Zajímavostí je, že se letos kluci v Lipencích dohodli, že součástí akce bude i propagace historických modelů. Nápad, vystavit a předvést široké veřejnosti i toto odvětví modelářství měli Vláďa Kozák, Fanda Kšána a Martin Křesadlo. Kluci ještě přizvali další modeláře, tedy Pepu Žaluda,Romana Fouska, Slávu Štorka, Petra Hrubého, Petra Pánka a také Richarda Metze. Vybrali samozřejmě větší modely, aby nezanikly mezi těmi ostatními.

V rámci akce byla statická ukázka modelů a také dvě předváděcí okna. V mezičase pánové odpovídali na dotazy návštěvníků. O modely byl velký zájem.

Akce se velmi povedla.

Hledal jsme nějaký záznam, video z akce, Nalezl jsme pouze reportáž z televize Nova. Bohužel, naši kluci tam nejsou vidět, jen na konci v celkovém záběru se letadla mihnou.

Velké poděkování patří všem, kdo se na propagaci podíleli.

Fotky na místě pořídil Petr Semelka a Michal Kohutič.

Jirka Hloušek

V srpnu se rozhodně nezahálelo. Celkem jsme zveřejnili 18 článků o všem možném, o tom, co k naší činnosti patří. Byly to pozvánky na akce, reportáže z MČR, reportáže z ostatních akcí, třeba v Lánech a také článek o Italském modelu a modeláři. Všechno se čile četlo, a tak máme pocit, že to neděláme nadarmo.

Vždycky se tady trošku zastavím nad tím, že mě v práci tak nějak vycucávají a nestíhám připravovat tématické články. Prostě, dorazíte domů a hlava už nechce noc vymýšlet. Přesto se mi podařilo připravit článek o modelu Nibbio a trochu informací o Silvánu Macerovi. Jsem tomu rád, protože jeho modely jsou prostě kategorie sama pro sebe.  Pak přišel útlum a nebyl jsme schopen nalézt další zajímavé téma. Ale už jej mám. Dokonce dvě témata, vlastně tři. Musím je postupně zpracovat. Takže se máte na co těšit. Čas na to najdu.

Podzimní sezóna je tady. Chystá se akce Lipenecký Obr, kde Vláďa Kozák společně s Fandou Kšánou a dalšími ochotnými modeláři budou vystavovat a předvádět modely, které patří do historických kategorií. Je to po delší době akce, kde se bude propagovat myšlenka návratu ke kořenům modelářství. Doufám, že kluci pořídí fotografie a budeme mít opět co ukázat na našem webu.

Martin Křesadlo pořádá o stejném víkendu pohárovku, opět, sázím na jeho fotoaparát. Doufám, že nám pošle nějaká data a fotky a my je uvedeme na našem webu. Pak pokračujeme v Lánech atd…

Ozval se mi pan Michal Staněk. Je to pilot ze Zbraslavic. Poslal mi fotografie Démanta. Fotka je z posledního víkendu v srpnu. Brouzdal internet a narazil na náš web a přečetl si článek o našem dnes již historickém větroni. Jsem rád, že fotky tady mohu ukázat. Sám letěl v té chvíli ve Vose a naskytla se mu příležitost udělat tyto pěkné fotky. Panu Staňkovi moc děkujeme.

A nyní pojďme na naší hitparádu.

Počty přečtení se zvyšují. Jsme tomu rád. Na prvním místě je informace z 1. dne MČR. Celkem je tu 209 zářezů na pažbě. Druhým nejčtenějším článkem je reportáž z poslední Lánské alternativy od Romana Fouska. To se četlo 152 krát. Roman má osobitý styl psaní a jeho komentáře jsou peprné. To zvyšuje atraktivitu. Na třetím místě je opět informace z Lánské alternativy od Romana.  Na čtvrtém místě jsou výsledky MČR, to vždy zaujme a pátý je článek o Silvánu Macerovi a Nibbiu. Všechny články se dostaly přes sto přečtení.

Tak, a to je pro dnešek vše.

Užívejte pěkného počasí.

Jirka Hloušek

Kdo je zvyklý prohlížet web v nočních hodinách, nelekejte se, systémy našeho providera jsou v údržbě.

Jirka Hloušek

K napsání tohoto článku mě inspirovalo hned několik věcí. Životopis, který sepsal pan Laco Polák pro radioamatérský časopis, bájný automobil Jaguár, a nakonec i příběhy kolem osoby samotné. Tento rok se mi poštěstilo se setkat s paní Jarmilou Novákovou, se kterou jsem si několik hodin povídal o jejím otci. Bylo to velmi poutavé. Cítil jsem skvělou atmosféru a dovídal se informace, které jsem vůbec netušil.

Na základě všech dojmů jsem článek nazval Muž na rádiových vlnách.

Nebudu vás dlouho napínat. Ten muž se jmenuje Ing. Antonín Schubert, byl členem klubu LMK Kamenné Žehrovice od konce čtyřicátých do konce šedesátých let. Muž, který se snažil aplikovat své znalosti v oboru radiem řízených modelů. Muž, kterého různá příkoří komunistického systému nezlomila, protože byl velkým entuziastou.

Pan Antonín Schubert se narodil 22.8.1905 v Praze. Jeho otec byl zkušený restauratér, který své vzdělání nabyl v Anglii. Provozoval restauraci na Staroměstském náměstí s názvem „U Šubrtů“. Kromě provozování restaurace byl i jedním z prvních bookmakerů v Čechách.

Antonín po střední škole absolvoval Vysoké učení technické a v roce 1934 složil statní zkoušku. Pak následovala vojenská služba v Týně nad Vltavou u telegrafního praporu. Po základní vojenské službě nastoupil do zaměstnání a věnoval se telefonním ústřednám. V té době se stavěla telefonní ústředna v budově pošty na Letné. Antonín Schubert se podílel na její montáži. V roce 1938 však již pracuje v sázkové kanceláři společně se svým bratrem Vilémem. Sázelo se na koňské dostihy nejen v Chuchli, ale i v Anglii či Francii. V roce 1943 získal licenci na provozování rádio-dílny. Antonín si tento provoz, kde se montovaly rádiové přístroje z různých komponent a součástek, otevřel na stejné adrese, jako sázkovou kancelář. Pouze byl o patro výš. To bylo na Václavském náměstí v pasáži Diamant. Po převratu v roce 1948 komunisté nejprve uzavřeli sázkovou kancelář, a pak znárodnili i rádio-dílnu. Antonín Schubert pak do konce svého života pracoval jako telefonní technik. Měl tři dcery, Jarmilu, Zdeňku a Kristýnu. Antonín bohužel umírá předčasně 17.10.1968 ve věku 63 let.

Radioamatér

Licenci radioamatéra získal Antonín Schubert během své vojenské služby 23.7.1936 s volacím znakem OK1SC. V roce 1938 byl zvolen do funkce zástupce provozního manažera ve výboru spolku Československých amatérů-vysílačů. Jeho první publikační počin bylo spoluautorství knihy pro amatéry-vysílače s názvem Radioamatérská příručka, vydaná začátkem roku 1939.

Foto: Antonín Schubert jako funkcionář Československých radioamatérů.

Povolení k amatérskému vysílání si obnovil již v roce 1946 se stejným volacím znakem OK1SC. Stal se předsedou přípravného výboru pro obnovení spolku ČAV a na valné hromadě v roce 1946 byl zvolen jeho prvním předsedou. Paní Jarmila Nováková, rozená Schubertová vzpomíná, že v bytě se nocí ozýval otcův hlas při navazování spojení. Po úspěšně navázaném spojení pak poštou přicházely tzv. Qesle (QSL), což jsou kartičky od radioamatérů s potvrzením relace.

Foto: Archivní QSL karty z pozůstalosti Antonína Schuberta

Ještě se vrátím do období okupace. V té době  bylo zakázáno provozovat amatérské vysílání, přístroje musely být odevzdány. Antonín jich ale několik v bytě ukrýval. Byl to veliký risk. Několik kontrol samozřejmě proběhlo i v jeho smíchovském bytě. Naštěstí k nálezu nikdy nedošlo.

V roce 1948 bylo jasné, že Antonín Schubert nemůže být, vinou svého živnostenského / buržoazního původu,  nadále předsedou radioamatérů a byl nahrazen Dr. Miroslavem Jáchimem, který vyhovoval kádrovým profilem. Zde se projevil neobyčejný optimismus, který v sobě Antonín měl. Nezanevřel na společnost a nadále pracoval ve svazu, připravoval propozice „Prvního polního dne na metrových vlnách“. Přesto všechno mu bylo v roce 1951 zrušeno povolení k amatérskému vysílání.

Modelář

Jeho druhým koníčkem bylo letecké modelářství. Jak jsem zmiňoval na začátku, byl členem klubu LMK Kamenné Žehrovice a samozřejmě stavěl nejprve volné, pak upoutané, a nakonec i RC modely. Možná si ještě vzpomínáte, že pro řízení modelů rádiem byla potřeba příslušná licence. Paradoxně, byť byl zkušeným radioamatérem a také bývalým rádio-amatérským činovníkem, Antonín ji získal až po několikeré žádosti. Vinou jeho živnostenského původu mu ji úřad nechtěl vydat. Ale vraťme se k modelařině. Zajížděl do Kamenných Žehrovic a zde létal společně s Radoslavem Čížkem a dalšími modeláři.

Foto: Skupinová fotografie modelářů z Kamenných Žehrovic z roku 1953, v době, kdy se chodilo na letiště v kravatách – do fotografie někdo doplnil jména modelářů, ale u Antonína Schuberta chybně uvedl jméno. Stojí zcela vpravo ve druhé řadě.

Foto: Zájem dětí o volný motorový model Antonína Schuberta

Foto: Antonín Schubert připravuje na start upoutanou maketu letounu Boeing Y-15 Scout Emila Braunera společně s Kamilem Braunerem a Františkem Kratinou.

Samozřejmě v té době již zrála i myšlenka předávat modelářům informace o konstrukcích přístrojů pro radiové řízení a další zkušenosti ohledně létání. Proto již v roce 1951 vyšel jeho první článek v časopise Letecký modelář o Radiovém řízení modelů. Bylo to v čísle 5.

Jeho články pokračovaly ještě v číslech 6,7,8, 9,10,11,12. V čísle 8/1951 se objevil i plánek modelu, který Antonín Schubert postavil jako demonstrátora. Byl to model Rudder Bug od Amerického pionýra radiového řízení Waltera Gooda. Není bez zajímavosti, že plán překreslil a upravil Radoslav Čížek tak, aby se dal postavit z tuzemských materiálů.

Seriál článků pak ještě pokračoval v následujícím roce, tedy v roce 1952 v číslech 2 a 3. Kromě těchto specializovaných článků sdílel v časopise Letecký modelář i další zkušenosti. Například o determalizátorech v čísle 5 z roku 1951.

Nebo v čísle 2 z roku 1952 psal o skupinovém létání.

Byl přesvědčený, že je potřeba dostat mezi modelářskou veřejnost více informací o radiovém řízení, a tak začal pracovat na knize Radiové řízení modelů. Tato kniha poprvé vyšla v roce 1958.

Zde shrnul všechny své poznatky do jednoho celku. Je zajímavostí, že všechna elektronická schémata si Antonín kreslil sám. Technické výkresy ale kreslila dcera, paní Jarmila Nováková rozená Schubertová, v té době studující průmyslovou školu. Předpokládám, že siluety modelů kreslil Radoslav Čížek.

Kniha se dočkala ještě jednoho vydání, a to v roce 1961. Při přípravě si Antonín Schubert dělal do původního výtisku poznámky, aby opravil chyby z vydání předchozího. Věřte, je jich plná kniha.

Posledním vydáním byla rozšířená kniha přejmenovaná na Modely řízené rádiem. Vycházela z původního textu předchozího vydání a byla doplněna o modely lodí. Kniha vyšla v roce 1967.

Foto: RC model Alfa navržený a postavený Radoslavem Čížkem z roku 1958 a Antonín Schubert s vysílačkou stejného jména od Ing. Hajiče, který ji, na základě výzvy redaktora časopisu Letecký modelář Jiřího Smoly, postavil.

Foto: Antonín Schubert a jeho radiem řízený motorový model.

Foto: Antonín Schubert s Radoslavem Čížkem u běžícího motoru přibližně v polovině šedesátých let.

Paní Jarmila

Dcera Antonína Schuberta, Jarmila, společně se svým otcem také po nějakou dobu modelařila a létala upoutané modely. Jak jsem již zmiňoval, kreslila technické obrázky pro jeho knihu.

Foto: Léto v Kamenných Žehrovicích  – v předu uprostřed Vladimír Kostečka, nedávno zesnulý člen LMK KŽ, po jeho levici sestry Schubertovy, Zdeňka, Kristýna, Jarmila, vzadu uprostřed s panenkou Alena Čížková se svou matkou, manželkou Radoslava Čížka.

Foto: Antonín Schubert připravuje na start motorový model. Asistuje dcera Jarmila

Jarmilina fotografie se dostala na titulní stránku knihy Pístové motory pro modely letadel vydané v nakladatelství Naše vojsko.

V rámci našeho setkání, kdy jsme společně probrali různá témata, mě paní Nováková nechala nahlédnout do jejich rodinného archívu. Mohl jsem si ofotit fotografie, QSL karty, které má uloženy, a také poslední přeživší model Antonína Schuberta. Tento je celý, i když při focení mu chybělo spodní křídlo, neb je to dvouplošník. Ale vězte, i křídlo je celé a existuje. Model poháněl malý Coxík, potah je na modelu původní a je celý a téměř nepoškozený. To vše díky použitému materiálu – potah je z monofilu.

Foto: Model Antonína Schuberta, který se dochoval celý. Jen pPrasklá gumička zapříčinila, že nebylo na modelu připevněno dolní křídlo

Foto: Model Antonína Schuberta, Coxík s vrtulí. Vidíte, s jakou pečlivostí je letadlo postaveno.

Jaguár

Když jsem na začátku článku zmiňoval automobil Jaguár, tak jistě očekáváte nějakou zmínku. Takže tady je.

Automobil má zajímavou historii. Jaguár je typ SS (Standard Swallow) 3,5 litre. Je to poměrně těžká limuzína s pontonovou karoserií. Původním majitelem byl prodejce automobilů Jaguar a MG v Praze pan Zdeněk Klika. Ten vůz zakoupil v roce 1938. Během druhé světové války byl automobil ukryt před konfiskací v zazděné garáži nedaleko jeho prodejny u Strossmayerova náměstí.

Krátce po válce vůz zakoupil pan Antonín Schubert. K vozu se váže i známá historka, kdy Antonín vozem Radoslavu Čížkovi omylem přejel a zcela rozdrtil jeho model Alfa. To už bylo po úpravě modelu na větroně.

Foto: Radoslav Čížek a upravená Alfa jako větroň

Model byl při této příležitosti přejet hned dvakrát. Jednou při pohybu vpřed a záhy i vzad, když byl řidič upozorněn, že model ničí. Dvě tuny kovu udělaly své.

Zde je článek o konci Alfy od Radoslava Čížka publikovaný v časopise Modelář.

Foto: Jaguár na Rané. Na fotce je Vláďa Horák. Za jeho levým ramenem je zaparkovaný Jaguár

FOTO: Vůz samozřejmě mírně chátral, v té době byl servis velmi problematický, což je vidět na fotografii z Kamenných Žehrovic z poloviny šedesátých let. Za vozem stojící paní je babička paní Novákové.

Po smrti Antonína Schuberta byl vůz uložen do stodoly v Kamenných Žehrovicích. Občas se objevil nějaký zájemce, a tak rodina musela ručně pumpovat ušlá velká kola, což bylo poměrně namáhavé. Zájemce se však vždy pouze svezl a zase odjel odkud přijel. Nakonec jej zakoupil sběratel a veteránista pan Vladimír Hubáček. Ten provedl rekonstrukci vozu.

Tento opravený automobil byl pak publikován v článku časopisu Svět motorů 36/1973. Nakonec byl na konci devadesátých let darován do Národního Technického muzea a jako exponát byl dlouhá léta vystaven v hlavní hale. Nyní je po rekonstrukci budovy NTM umístěn v depozitáři.

Při slavnostním předání vozu do NTM byla pozvána i rodina Antonína Schuberta.

Foto: Automobil v dopravní hale NTM

Poděkování

Chtěl bych tímto poděkovat panu Lacovi Polákovi za jeho inspiraci k napsání tohoto článku. Současně bych mu chtěl poděkovat za to, že dovolil čerpat z jeho materiálu.

Chtěl bych poděkovat paní Jarmile Novákové rozené Schubertové za ochotu se semnou sejít, skvěle si popovídat a poskytnout podklady.

Chtěl bych poděkovat paní Aleně Hesslerové rozené Čížkové za přízeň, kterou mám a za kontakt na paní Novákovou.

Věřím, že pohled do historie a seznámení se zajímavými lidmi bylo pro vás určitým přínosem.

Jiří Hloušek LMK Kamenné Žehrovice

Zdroj: viz poděkování

stránky :

https://www.autokaleidoskop.cz/Historie/Otevreni-noveho-depozitare-technickeho-muzea/

https://auta5p.eu/muzea/ntm_praha_2013/ntm_18.php

časopis Svět Motorů, Amatérské Rádio-Praktická Elektronika 2008 číslo 07

Foto: Archív LMK Kamenné Žehrovice

Charakter Lánské alternativy byl takový:

• Tři příbuzné kategorie, jedno nastavení výškoměru (100/30)
• Podpora kat. ARC-PM.
• Zachování historických proporcí u kat. A2-PM.
• Alespoň dvě kola po dvou startech, pro vyrovnanější šance soutěžících s ohledem na měnící se počasí.
• Kontrola přihlášených modelů.

Slyšel sem už i zprávy, jak to dělám špatně. Pokud to budu dělat v budoucnu, tak to udělám, opět podle svých představ. Je jen na soutěžících, jestli se přihlásí a projdou kontrolou. Je to v jejich zájmu.

     V závodu lukostřelby také nikdo nesoutěží s malorážkou.

Teď už zpět k sobotní akci.

     Hrozící déšť z předchozího dne se proměnil na pár kapek a občas na letištní plochu dopadly i sluneční paprsky. Avšak po celou dobu soutěže nás potrápil vítr o síle 4m/s se vzrůstající tendencí cca 5 až 6m/s. To také rozdělilo pole závodníků. Někteří šetřili své stroje a neodlétali všechny starty.

Štěstí v neštěstí měl Gusta Bulín. Jeho á-dvojka se ve větru stala neovladatelnou a nekontrolovaně přistála pod svahem na silnici.

Než se tam dostalo pátrací komando, tak ji nějaký řidič naložil do svého vozu a odvezl na letiště. To se nestává často. Děkujeme!

      Po odlétání kol s přestávkou na kávu, opečení špekáčků ( Fando díky!) a nákupu v pojízdné prodejně Pepy Kubeše, jsme vyhlásily vítěze všech tří kategorií. Především vyhráli všichni, kteří přijeli a vydrželi v tvrdých letových podmínkách až do konce.

Tak, to je konec letošní Lánské alternativy. A příští rok? Jestli to budu dělat zase špatně nebo lépe, nebo zas proti větru. To se uvidí.

Zdraví Roman Fousek

Foto: Franta Brož

Jirka Hloušek

Další příležitost pro příznivce spalovacích motorů si užit soutěž v pěkném prostředí západních Čech.

Martin Křesadlo

Na Rané probíhají modelářské tábory. Nejsou jen pro děti, jsou i pro dospělé. Byl jsem se tam podívat. Zastavil jsme se za Jirkou Šífim a byli tam i naši kluci Slavíkovi. Spousta modelů, makety, akrobaty, větroně. No bylo tam toho požehnaně.

V našich vodách jsme odlétali letní soutěže, třeba na Lánech či v Lipencích. Když se podíváte na pravou stranu našeho webu, naleznete spousty pozvánek. Některé ještě připomínáme samostatným článkem. Je tedy na co se těšit.

K tomu všemu jsem přispěl osobně článkem o modelu Nibbio a jeho bratrech. A také několika zajímavostmi o jeho autorovi, Silváno Macerovi. Na září mám připravený velký článek, dalo to práci, ale věřím, že se vám bude líbit.

A pojďme se podívat na hitparádu.

Z čísel poznáte, že zájem o publikované informace stoupá. Nejvíce se četl článek, který napsal Fanda Kšána. Byl o Mistrovství Evropy a popisoval dění z pohledu účastníka úspěšného letce. Již dlouho jsme neměli článek, který přečetlo 301 čtenářů. Na druhém místě byl článek od Romana Fouska, který poslal informace o soutěži v Lánech. Roman sice již není členem SAM95, ale historikům se věnuje i nadále a poměrně intezivně. Pak následují dva velmi smutné články. Vzpomínky na kamarády, kteří v měsíci červnu odešli. Na dalším místě je článek Martina Křesadla, který sice vyšel ihned po ME, tedy v červnu, ale intenzivně se četl i v červenci. Ten má 130 přečtení. Atd, atd. Celkově návštěvnost našeho webu je skvělá a všechny články se čtou intenzivně.

Jak jsme již psal, čeká nás ještě několik akcí v srpnu a já doufám, že budeme moci zveřejnit informace, výsledky fotografie. Ostatně, tohle všechno je důležité pro to, aby modelářská komunita fungovala. Modeláři se schází, létají a pak se rádi podívají na fotky z dané akce. To se nám tentokrát na MČR příliš nedařilo. Na druhou stranu, výsledky byly k dispozici každý den, takže, když nebyly fotografie, byly informace o výkonech a účastnících závodu.

Mějte se krásně, užívejte letních dní.

Jirka Hloušek

Foto: Jiří Schieferdecker

Jirka Hloušek

Náčelní LMK Kamenné Žehrovice