Nový termín je 24.5.2026, což je neděle.

S pozdravem Jirka Hloušek a Vláďa Kozák

V neděli jsme se probudili do slunečného rána. Okolo osmé začali najíždět soutěžící, časoměřiči, a kantýna. Vše jsme odbyli v kempu a po nástupu a brífinku jsme začali cca v 9:30 létat. Domluvili jsme se, že odlétáme všechny kategorie dohromady a nebudeme dělat pauzu na oběd.  I tak se začalo létat A dvojkamam na pár společných gumicuků. Potom následovaly „velké větroně“.   Stoupáky byly zpočátku silné ale úzké, později se stoupání rozšířilo a bylo stabilnější.

Soutěž odsýpala, časoměřičů byl dostatek.  Rozlet v kategorii ARC A2 ukončil soutěž chvíli před druhou odpoledne.

Děkujeme všem soutěžícím i nelétajícím účastníkům a kamarádům. Bylo to prima setkání  a  krásné  polétání s neupravenými replikami historických a retro modelů.

VÝSLEDKY:

RETROVĚTRONĚ
1  Fanda Kšána, model Amigo 2
2 Jirka Šifi, Esprit
3 Josef Kubeš, Ascender
4 Jan Voldřich, Hi – Fly
5  Josef Žalud, Čejka
6 Martin Křesadlo, Diamant

ARC A2
1 Jirka Šifi, model Niké
2 Fanda Kšána, Saturn B
3 Jan Voldřich, Southern Sue
4 Josf Hejsek, Ikarus
5 Vláďa Kozák, Sirius
6 Martin Křesadlo, Sup
7 Josef Kubeš, Pijeri 69
8 František Brož, Expe
pod čarou (druhý model)
– Jirka Šifi, Rondo
– Vláďa Kozák, Quickie

ARC
1 Josef Hejsek, model Širchán 2
2 Fanda Kšána, Žehrovice 2
3 Josef Žalud, Žehrovice 2
4 Martin Křesadlo, Káně
5 František Tománek, Orlík
6 František Brož, Sluka 2
7 Vladimír Kozák, Žehrovice 2
pod čarou (druhý model)
– Josef Hejsek, Žehrovice 2

Děkujeme sponzorům Obci Kamenné Žehrovice, Fandovi Kšánovi, paní Aleně Hesslerové rozené Čížkové za pomoc s cenami a dalšími náklady na soutěž.

Jiří Hruška

Foto: Jiří Hloušek, Jiří Hruška

Odkaz na rajskou galerii Jirky Hlouška: https://www.rajce.idnes.cz/jhmodel/album/memorial-radoslava-cizka-10-5-2026

Martin provedl rekonstrukci, kdy starý ošklivý popraskaný a roztrhaný potah vyměnil za vlies. K tomu změnil systém pohonu klapek výškovky, kdy servo umístil přímo do směrovky a odstranil staré táhlo.

Fotky z rekonstrukce naleznete níže.

Aby toho nebylo málo, tak s Magdou natočili první lety opraveného Káněte. Model létá skvěle.

Jirka Hloušek

Foto a video Martin Křesadlo a Magda Brejchová

To znamená, že závod se koná v sobotu 16.5.2026, nikoliv v neděli, to je 17.5.2026.

Za šotka se omlouváme.

Jirka Hloušek

Proč ty vykřičníky? Protože je zde několik exemplářů Admirála 2, nejčastěji stavěný Radoušův model z této kategorie. Model bývá upraven tak, aby byl dvoukanální. S tím je spojený zásah do konstrukce VOP. Buď je přidělána klapka, nebo je VOP plovoucí. U některých modelů, se kterými jsem se setkal, je odstraněno lomení, aby klapka mohla být po celé délce výškovky. Pak už to ale, bohužel, není model pro kategorii RETRO.

Ale vraťme se k Admirálu 3. Admirál 3 se vlastně v novodobé historii RETRO kategorie ještě nepostavil. Staví se upravený Admirál 77. Ten, kdo jej má, má určitě RETRO model a nemusí se obávat, že bych já nebo kdokoliv jiný zpochybnil jeho autenticitu. Podle vyprávění skvělého větroňáře Vládi Perglera, se křídlo navržené Radoslavem Čížkem zkombinovalo s trupem, který navrhl on. Důvodem bylo, že Radouš neměl k dispozici kopii plánku trupu, pouze nově navržené křídlo. Takže Vláďovi nadiktoval rozměry s tím, že je zkušený a šikovný. A Vláďa opravdu zkušený a šikovný byl, model takto postavil a létal s ním dlouhá léta. Na základě plánů z jeho pozůstalosti se pak postavilo několik Admirálů 77 alá Vláďa Pergler.  Takže takto to bylo.

Ale do teď nikdo nepostavil plnohodnotnou trojku. I když jsem se snažil navádět modeláře, k tomu, aby si trojku postavili, nepodařilo se mi nikoho přesvědčit. Osobně jsem si dal stavbu trojky do svého plánu modelů. Jednou k tomu dojde.

Pokud vás historie modelu zajímá, můžete si ji přečíst zde:

V roce 2023 mi napsal Petr Knob, že začíná stavět Admirála. Samozřejmě dvojku. Okamžitě jsem zareagoval a začal jej přesvědčovat, že by měl postavit trojku. Petr je pro každou srandu, a tak rychle souhlasil. Poslal jsme mu plán e-mailem a věřil, že se do toho pustí. Pustil. Nejprve si připravil díly na trup. Vše ve velmi dobré kvalitě. Materiál Petr umí vybrat a jeho preciznost je pověstná. Ostatně, je to vidět z fotografií.

Petr stavěl příležitostně, a proto to trvalo několik let. Tahle rychlost vyhovuje i mně. Modely totiž tolik nepřibývají. Petr se činil, jenže stavěl jiné modely pro další kategorie, které létá.

Až letos v dubnu mi napsal, že právě dokončil Admirála a byl jej klouznout. Psal, že vše vypadá dobře. K tomu připojil i fotku. Za několik dní se ozval opět. Byl si zalétat s Admirálem na svahu. Jeho slova chvály na model mě nadchly. Doslova psal, že Admirál 3 je brus. Létá prý naprosto skvěle. Opět pořídil další fotky.

V dubnu pak přišla akce v Lipencích a Petr se zde objevil s modelem. Chtěl jsem se s ním setkat a popovídat si. Jenže ve stejný den byla soutěž v Blatné a já dal přednost této akci. Takže jsem se s Petrem nepotkal. Ale důležité je, že v Lipencích byl Láďa Vyskočil a ten udělal několik nádherných fotek Petrova modelu. Zde uvidíte eleganci konstrukce a tvary, které modelu nadělil Radoslav Čížek.

Děkuji Petrovi Knobovi za jeho vstřícnost postavit tento model. Díky Láďovi Vyskočilovi za skvělé fotky.

Ať Admirál 3 létá!

Jirka Hloušek

Foto: Petr Knob a Láďa Vyskočil

František Kratina byl velmi charismatický a temperamentní muž, dlouholetý náčelník Sokola ve Stochově a modelář. Členem Žehrovického klubu se stal na konci čtyřicátých let minulého století. V klubu působil ještě v letech šedesátých. Na začátku soutěžil s volnými větroni, později s tehdy velmi populárními samokřídly a také s motorovými modely či gumou poháněnými modely. Ještě v juniorském věku se zúčastnil tehdejších soutěží jako byla Gottwaldovská zimní nebo celorepublikových modelářských soutěží. V roce 1953 byl člen Československého družstva, které létalo na mezinárodní soutěži v Polském Zakopaném. Na jednotlivých soutěžích se vždy umisťoval na předních místech. Například v roce 1952 se svým samokřídlem Sova 2 zvítězil na celorepublikové soutěži ve Zruči nad Sázavou.

Na obrázku František Kratina z pozdější doby

František vybaluje své gumáky společně s Radoslavem Čížkem

Ze Zruče nad Sázavou pochází i skupinový snímek. František Kratina je stojící uprostřed ve druhé řadě (třetí z leva).

František Kratina se věnoval i konstruktérské činnosti. Navrhl a létal s motorovým modelem Hrbáč – na snímku

Navrhl také větroň kategorie A2. Na snímku s tímto modelem v době vojenské služby.

Jeho nevětší a nejznámější prací byl motorový model Stardust. Tento pak upravil Radoslav Čížek

František Kratina se svým kolegou Františkem Dvořákem. Pózují s modely Neptun od Radoslava Čížka

Výměna – Kamil Brauner drží Sokola Františka Kratiny a František drží A1 Kamila Braunera

František Kratina na výstavě 100 let Radoslava Čížka v roce 2021

O dva roky později společně s Alenou Hesslerovou a Pepíkem Harapátem

Věnujte Františkovi tichou vzpomínku.

Čest jeho památce!

Jirka Hloušek

V pravidlech pro kategorie NMR, NMR-2,5, OTMR-A,B, OTMR-C je řečeno toto:

„Motory s vyplachováním typu Schnüerle nebo PDP, s výbrusem ABC nebo AAC, jsou zakázané. Rovněž jsou zakázané motory se vstřikováním, přeplňováním, laděnými výfuky nebo s výfuky zvyšujícími výkon. Repliky motorů schválené organizací SAM jsou povolené a považované za rovnocenné s motory originálními.“

Nebudu se tady bavit o smyslu sentence o přeplňování, protože to považuji za technicky nemožné. Ale vyplachování typu Schnüerle, tedy zpětné vyplachování je již něco jiného. Stačí se rozhlédnout na Českém, respektive protektorátním dvorečku.

Podívejme se na dobu okupace. Přibližně v této době se jako konstruktér a výrobce motorů poprvé objevil muž, kterému bylo předurčeno vyvinout řadu Atom. Byl to Vladislav Hruška, z Prahy.

V roce 1942 zahájil Vladislav Hruška ve spolupráci s Janem Chocem výrobu zážehového motoru o objemu 5,1 cm3. Ten byl známý jako Bora 51. Na svou dobu neobvykle se jednalo o konstrukci s vrtáním 19 mm a zdvihem 18 mm, což odpovídalo skutečnému objemu 5,1 cm3. Hmotnost byla 150 g. Výkon 0,2 koně, tedy asi 0,16 Kw.

Hruška a Choc museli nějakým způsobem získat oficiální schválení pro tuto výrobu. Motor se prodával prostřednictvím modelářského obchodu M. K. Moučky v Praze, a to jak jako kompletní celek, tak i jako sada plánů a odlitků pro stavbu doma. Jenže přišel atentát na říšského protektora a situace se razantně změnila.

Zdá se, že Hruška a Choc byli těmito událostmi také donuceni v roce 1942 zastavit výrobu modelářských motorů. Výroba motoru Bora 51 byla po válce obnovena, ale tu ji vyráběl Z. Doubrava, který pravděpodobně získal práva na design od jeho tvůrců.

Jak již bylo uvedeno, Hruška a Choc po válce nikdy neobnovili výrobu svého původního modelu Bora 51, zážehového motoru. Důvodem této změny bylo to, že do roku 1945 se jejich pozornost od zážehových motorů přesunula k nové technologii kompresního zapalování, jejíž účinnost velmi jasně prokázali jiní konstruktéři, Půrok a Bušek. Jakmile to okolnosti dovolily, pustili se do práce na vytvoření původního vznětového motoru Atom o objemu 1,8 cm3 z konce roku 1945.

Pojďme se nyní podívat, co o této době a problematice píše Jiří Kalina ve své knize Modelářské motory , díl 1.:

Všimněte si, že motor Bora 51 v porovnání s motory Oran a REX byl stejně výkonný, i když měl menší objem válce.

Pojďme se ale na motor podívat zblízka. Získal jsem několik fotografií, kde je vidět, že motory z domácích výrob nebyly vždy precisně sestaveny a měly i nějaké ty modifikace.

Jak jsem již zmiňoval, k motoru byla firmou Moučka byla dodávána celá dokumentace společně s odlitky.

Sestavit takový motor bylo, a i dnes je jen pro zkušené. Vyžadovalo to vybavení a mít také zásobu materiálu. Osobně bych se do něčeho takového nikdy nepustil.

Přesto takové motory jsou součástí naší historie a je dobře, že existují sběratelé, kteří takové motory zachraňují a pečují o ně.

Jirka Hloušek

Zdroj – prodejní dokumentace Fa. Moučka, stránky Adriana Duncana, Kniha Jiřího Kaliny Modelářské motory 1. díl

Foto: Internet – snad se autoři fotografií nebudou zlobit.

Vláďovi bylo tento měsíc 75 let.

Vláďa je dlouholetý modelář, který okusil různé modelářské kategorie. Létal nejen klasické volné model ale i magnety. Oblíbil si nakonec historické kategorie, především electrorubbera.

Bývalý náčelník LMK Stochov nakonec svůj život spojil s klubem v Lánech a také s klubem naším.

Je neúnavný fotograf, a tak všichni známe jeho komentář po každém stisknutí spouště: „Krásná fotka“.

Vláďo, hodně zdraví a elánu přejeme za celý klub SAM95 Bohemia.

Jirka Hloušek

Fotek příliš nemáme, tak alespoň ty tři, které jsme byli schopní pořídit.

Výsledky stahujte zde:

máme tady smutnou zprávu. Mirek Severa, náš a člen Lipeneckého klubu, náhle odešel ve věku 78 let.

Bohužel se Mírou se již nepotkáme v Lipencích na jeho domovském letišti kde byl ústřední postavou místního bufetu a stálicí skvělých Lipeneckých soutěží. Nepotkáme jej už ani jako pilota historických modelů. Jeho modely osiřely.

Věnujte Mirkovi tichou vzpomínku.

Jirka Hloušek