Mnoho letců se do vzduchu neodvážilo, zahlédl jsem snad jen Martina Křesadla, který poletoval s modelem Stardust z pozůstalosti Mirka Severy. Pak se objevil Petr Knob, který také poslal do vzduchu nějaký ten model (ani jsem se vlastně nepodíval, jaký).

V diskuzi jsem viděl Romana Fouska s Petrem Semelkou, nebo Richarda Metze s panem Marešem. Fanda Kšána neustále pobíhal, evidetně měl napilno. Důležitá byla dobrá nálada.

Děkujeme Lipeneckým včele s Vláďou Kozákem za pohodovou akci.

Jirka Hloušek

Foto: Jirka Hloušek

Děkuji za upozornění. Občas člověk udělá chybu. Věřte, nechci šířit nesmysly ve svých článcích.

Omlouvám se tímto všem, které jsme uvedl v omyl.

S pozdravem Jirka Hloušek

Vůbec nevím, co bylo na začátku a jak se to semlelo. Ale našli se mezi námi modeláři, kteří si řekli, že je dobré do takové akce jít.

Pepík Kubeš byl na začátku této akce. Byl kontaktován z nadace Parent project z.s., který v daném termínu pobýval ve Smečně v Rodinném centru. PARENT PROJECT, z. s. je pacientská organizace založená rodiči, jejichž děti se narodily se svalovou dystrofií Duchenne/Becker a dalšími vzácnými nervosvalovými onemocněními raného věku. Fungují od roku 2001.

Pracovníci nadace, měli zájem o instruktáž k výrobě draků. Pepík nelenil a kontaktoval různé modeláře, zda by se nepřidali a neukázali své modely a to i v letu dětem, kterým nadace pomáha. Díky Jirkovi Šífimu se dostala tato informace ke mně. Nakonec nás bylo víc než dost. Kromě Pepy Kubeše, který provedl pečlivou přípravu především ohledně draků, se akce zúčastnil právě Jirka Schieferdecker, Pavel Bačina a Štěpán, Míla Modr, Honza Vrba, Kamil Vydra s Míšou a Maxem a moje maličkost. Doma jsme posbírali bubliňáky, některé další modely a házedla. V mezičase jsme se domluvili s Jirkou Šífim, že postavíme pro děti několik kluzáčků, aby děti si mohly užit trochu toho leteckého nadšení. Já jsem ulepil čtyři kousky a Jirka Šífi dvacet. Prý mu to šlo dobře od ruky, a tak děti zásobil asi na deset let.

V pátek nemělo být příliš dobré počasí, ale říkali jsme si, že to nějak zvládneme s našimi bubliňáky. Louka za vojenským muzeem ve Smečně není příliš malá, ani velká. Tam to určitě půjde. Jenže po dojezdu na místo v pátek odpoledne, začalo pršet. Musel nastoupit plán Bé. Tedy přesunuli jsme se za dětmi do Rodinného centra. Tam jsme udělali improvizovanou výstavu modelů s krátkou přednáškou a vysvětlením, co děláme, z čeho stavíme a jaká letadla vystavujeme.

Provedli jsme ukázku funkcí RC ovládání, a následně Pepa zahájil instruktáž, jak stavět draka. Vysvětlil to perfektně. Ke stavění draků připravil veškerý materiál. Ta instruktáž byla především pro asistenty, kteří pomáhají dětem překonávat jejich značná omezení.

Po ukončení instruktáže, jsme s Jirkou Šífim předali kluzáčky a předvedli, jak létají. Jirka přidal ještě tašku bonbónů. My jsme pak na oplátku dostali knihu o nadaci a hrneček se zápisníkem.

Rozloučili a s dobrým pocitem, že jsme dětem udělali trochu radosti a přinesli malou změnu do jejich životů, a odjeli domů. Když jsem odvážel Jirku do Žatce, oba jsme si potvrdili, že to byla velmi dobrá akce, což potvrzovali i ostatní. Pro nás všechny nová zkušenost.

Pepík Kubeš pak v neděli dostal fotky ze stavění a pouštění draků. Vězte, velmi nás to potěšilo. Děti měly radost a spoustu zážitků v jejich nelehkém životě. Možná takovou akci ještě zopakujeme. Nabízí se další termín v listopadu. Ale to všechno ještě uvidíme.

Jirka Hloušek

Foto Jirka Hloušek, Jan Vrba a pracovníci nadace

Blíží se konec roku a s ním naše  Členská schůze alias Výroční Sněm. O termínu a místě konání budete jako vždy předem informováni. Předběžně počítám s listopadovým termínem.

 Jak proběhl letošní rok mýma očima?  Velmi smutně a rychle.

Smutně, protože odešlo navždy několik modelářů, na které budu vždy s úctou vzpomínat. Jarda Netáhlo,  můj kamarád z práce. Mirek Severa, vždy ho budu mít spojeného s Lipeneckým barem. Vláďa Kostečka, se kterým jsem trávil hodiny rozpravami v jeho sklepní dílně a se kterým jsme se nakonec neshodli a bohužel se už nestačili usmířit.  Pan Davidovič, kterého jsem potkával na Lánech a  pan Kratina, kterého jsem osobně neznal, ale byl člen staré party žehrovických modelářů. Každý z těchto mužů zanechal v historii českého modelářství svou osobitou stopu.

  Rychle, protože jsem letos kromě pořádání Memoriálu Radoslava Čížka a návštěvě  na jedné akci v Lipencích a jedné akci v Lánech, nic nestihl. Termíny mi většinou kolidovaly s pracovními pobyty v zahraničí, kterých je bohužel stále více.

Tím, jak jsem se vzdálil soutěžní vřavě ale zase vidím věci z jiné perspektivy. To také někdy není na škodu. Uvědomil jsem si, jaký je tlak na kluby SAM aby se vzdaly své původní myšlenky. Jak klub SAM 95 nedokáže prosadit nic ze svých pravidel, neboť i naši členové podléhají myšlence společných pravidel ME a SMČR. Jak se dlouhé roky nejsme schopni s klubem SAM 78 domluvit na pravidlech MČR, protože se prostě domluvit nechtějí.  Za této situace se budeme na Sněmu bavit o nových sportovních pravidlech našeho klubu, neboť naše platná pravidla končí v tomto roce. Už jsem to mnohokrát řekl. Stále budu prosazovat abychom naše pravidla měnili co nejméně, zachovali si chladnou hlavu a nepodléhali mámení novodobých spasitelů historického modelářství.  Dále budeme řešit pořádání MČR 2027 které by měl pořádat náš klub. Z mé strany není podpora této  akce, právě kvůli neexistujícím platným pravidlům a neochotě  klubu 78 najít společnou dohodu. Roky plynou. Již šest let nemáme platná  společná pravidla MČR. A stále stejná gramofonová  deska. „Jasně kluci. Něco s tím uděláme. Takhle to vážně nejde“  …a potom nic.  Ale klub není jen  o osobě prezidenta, takže jestli se najdou pořadatelé z řad našich členů, kteří budou chtít MČR uspořádat, můžeme se na Sněmu domluvit za jakých podmínek je podpoříme.

V tomto roce se mnohé změnilo. Svaz modelářů ČR vzal a ještě vezme pod svá křídla kategorie  historických modelů letadel. Propagátoři této myšlenky jsou někteří členové z obou klubů SAM.  Bohužel, myslím si, že tato změna nejvíce dopadne právě na kluby SAM, neboť tím ještě výrazněji zesílí tlak na převzetí pravidel SMČR. Vlastně… dopadne to jen na náš klub, protože kluci ze 78 mají myslím pravidla totožná s pravidly ME, alias SMČR. Ale to je pouze má spekulace a nemusí to tak být.  V případě převzetí pravidel SMČR by ale náš  klub, v dnešní podobě neměl  důvod dále existovat. Celou tuto změnu se přitom podle mě snaží prosadit  pár soutěživců, v honbě za vyššími výkony.

Abych ale zakončil pozitivně… vždy když jsem mimo domov, jako třeba teď, těším se na náš web. Jirka Hloušek dělá stále kus skvělé práce, pro náš klub rozhodně největší. Jeho články o historii modelářství čtu vždy několikrát. Jsou parádní  Potěšil mě i článek o Boeingu ČSA v Panenském Týnci, neboť jsem tento let jako tehdejší šéfpilot ČSA prosadil. Rok před tím jsem na stejném letišti předváděl letoun ATR 42 imatrikulace OK – VFI pojmenovaný na počest našich pilotů RAF, „Nebeský Jezdec“ Bylo to poprvé po mnoha letech, kdy ČSA předvedly svůj stroj na leteckém dnu a mě tenkrát za to téměr vyhodili z práce. Krásné časy, které se nevrátí…

Všem, přeji mnoho krásných podzimních modelářských dnů se všemi se těším na setkání na Členské schůzi. Kdož jste členové, přijďte, kdož jste nečlenové, zůstaňte doma.

Jiří Hruška, prezident SAM 95 Bohemia z.s.

Články z našeho webu samozřejmě čtou i modeláři, kteří nejsou specializovaní na historické modely. Což člověka potěší. Mám tady příspěvek od pana Ivana Horáčka z Plzně. Chodí na náš web si přečíst něco zajímavého.

Dobrý den pane Hloušku,

děkuji Vám za velmi zajímavý článek Muž na rádiových vlnách a posílám Vám fotografii automobilu Jaguár jehož příběh popisujete v textu. 

Když jsem uviděl SPZ automobilu v odkazu pod článkem nemohl jsem uvěřit.

Jaguára jsem vyfotografoval na srazu veteránů v Praze někdy v 80 létech. Historická vozidla tehdy jezdila Nerudovou ulicí, snad jízdu pravidelnosti. Automobil nesměl do cíle přijet dříve ani později. Snad je to tak správně?!

Snad by bylo vhodné doplnit Váš text přiloženou fotografií a udělat radost pamětníkům. 

Oceňuji Vaše úsilí o získání informací pro článek o panu Ing. Antonínu Schubertovi.

S pozdravem Ivan Horáček

Tak to vidíte, občas informace z našeho webu někoho inspirují k tomu, aby zapátral ve svém archivu.

Moc panu Horáčkovi děkujeme.

Vraťme se k naší hitparádě a pojďme se podívat, co se četlo během září na našem webu.

Ze všeho nejvíce četla krátká reportáž z Lipeneckého Obra. Naši členové se rozhodli, že zde provedou propagaci naší činnosti a především, historických konstrukcí modelů. To že to nebyla jen akce našich členů, ale pozvali i další modeláře z jiných klubů, je skvělý nápad. Dokazuje to jednu věc, že myšlenka historického modelářství propojuje lidi s různých klubů s různými názory a zkušenostmi.

Ale pokračujme, dalším čteným článkem byla reportáž z Lánského historika, kterou napsal Franta Brož. Franta, pokud něco napíše, vždy je to zajímavé a trefné. To platilo i pro tento článek. Na třetím místě byl pak můj článek o Antonínu Schubertovi. Věřím, že jste se dozvěděli něco zajímavé a třeba i to, co jste netušili. Viz reakce pana Horáčka výše. Tolik informace za minulý měsíc.

Co se týká webu, navyšovali jsme prostor, protože nám začal docházet. Je zde spousta fotografií a souborů s plány. Existují zde články již od roku 2012. Zmigrovaly se sem články z úplně prvního webu, který SAM95 měl. Za posledních šest let nám přísun materiálu vzrostl mnohonásobně. Fotky, výsledkovky. Takže se člověk nesmí divit, že prostor na hostovaném serveru došel. Uvidíme, jak to bude vypadat i v dalších měsících a letech.

Chystám další článek, spíše zajímavost než osvětový článek o nějakém modelu. Minule jsem již zmiňoval, že jsem vybral témata na články. Jeden z nich byl model HI-FLY, tento měsíc již článek vyšel a doufám, že nebyl nudný ale přínosný. Na listopad tedy chystám takovou zajímavost. Prozradím jen, že tam budou motoráky, abyste nečetli jen o větroních. Takže doufám, že vás to potěší.

Očekával jsme reportáže z Ligy, jenže říjnová kola jsou zrušena. Tak chystám náhradu. Věc z úplně jiného soudku. A nesmím zapomenout na akci v Lipencích. To by byla ostuda nic o ní nenapsat.

Jsme na konci našeho povídání.

Přeji krásné podzimní dny. Užívejte létání.

Jirka Hloušek jako admin

vzhledem k tomu, že se MČR volných modelů v Kožlanech posouvá na stejný víkend jako je plánována Liga, Pepa Kubeš rozhodl tato dvě kola zrušit.

17.-18.10.2026 se na Hoříně Liga nelétá!

Listopadové kolo Ligy pro rok 2027 se samozřejmě odlétá v publokovaném termínu.

Jirka Hloušek

Poměrně nedávno jsem publikoval článek o modelu Silentius. Vlastně první elektro stavebnice na světě. I když byl přelomový, neměl nijak zvlášť velký úspěch, co se prodejů týká. Fred Militky se nedal odradit. Věřil, že elektropohon bude do budoucna skvělý prostředek, jak dostat model do vzduchu, aniž bychom dělali rámus, kouř a zápach, který se ke spalovacím motorům váže. Netuším, jak velké ambice ohledně výkonu a rychlosti modelů Fred měl. Ale protože byl vizionář, tak mohl předpokládat, že jednoho dne se dočkáme velmi výkonných pohonů a baterií. Tím myslím nyní třeba kategorii F3E.

Na bateriích Militky spolupracoval s firmou VARTA. Jeho modely většinou používaly baterky od této firmy. V začátku sedmdesátých let RC soupravy Varioprop byly již vyspělé natolik, že jejich spotřeba energie klesala a spolehlivost naopak velmi poskočila. Design vysílačů byl na dlouhou dobu etalonem toho, jak má správná vysílačka vypadat. Již se nemusela tolik řešit váha přijímače a serv.

Fred řešil problém, který se táhnul od dob, kdy s pokusy začínal. Připravit elektromotor tak výkonný, že by mohl pohánět větší anebo rovnou velké modely. V podstatě to byl předmět jeho výzkumů v průběhu šedesátých let. Motory Micromot Fullhaber se k tomu vyloženě nehodily. Hledal další možnosti. Ukázalo se, že bude potřeba použít motory dva, či více. Jiná možnost v té době nebyla.

Současně vymýšlel, kam takové motory umístit. Na konci šedesátých let to vymyslel. Motory umístil na odtokovou hranu křídla.

Pro zkoušky zvolil Fred menší model, na nějž umístil dva motory, které měl k dispozici. Bohužel se mi nepodařilo zjistit o jaké motory se jedná. Každopádně jde o jeho vlastní konstrukci upevnění, která, jak je vidět na obrázku, nebyla nijak speciálně aerodynamicky uzpůsobena. Pro zkoušky i propagaci to ale plně stačilo. Fred nazval letoun Silencer, právě pro jeho tichý motorový let, a samozřejmě i kontinuitu s modelem Silentius. Dráty jsou vedeny na spodní straně křídla a připojovaly se na zdířky.

V roce 1971 propagoval „Elektroflug“ v USA na Mistrovství světa kategorie F3A. Již v té době měl vrtule sklopné. Tedy princip umístění motorů byl vyřešen. Řekněme, že je to „Elektroflug“ druhé generace. Model byl, díky pokročilejší technice, schopen létat asi 30 minut, respektive do 30 minut. Předpokládám, že po celou dobu ale nelétal na elektrický pohon.

Kdysi jsem při hledání nějakých podkladů narazil na ročenku Aeromodelleru 1973-74. V této ročence je veliký článek o modelech poháněných elektrickými motory. Samozřejmě je zde zmiňován i Fred Militky a jeho model FM-288 A-III.

Fred potřeboval pohon pro větší modely. Jak již víte, kdysi jsem psal o spolupráci Radoslava Čížka a Freda Militkyho. Výsledkem spolupráce byly modely, které se pak vyráběly jako stavebnice. Ale některé modely sloužily buď k pokusům anebo jako prvotní návrhy. Ostatně, 4 elektromotry na jeden model bylo až příliš, a určitě by to bylo komerčně nevýhodné. Jenže bylo potřeba vyzkoušet vše: velký větroň ze stavebnice na elektrický pohon byl dalším Fredovým cílem.

Model, který nakreslil Radoslav Čížek ve spolupráci s Fredem sloužil právě k těmto pokusům a také propagaci. Udržovalo to veřejnost v očekávání a vytvářelo to auru firmy, která je pokroková, má svůj vlastní progresivní výzkum a určitě bude tyto inovace zavádět i do svých modelů.

A to všechno bylo díky vizionářství Freda.

Tady je odkaz na článek, kde naleznete podrobnosti

Ale pojďme dál. Na začátku sedmdesátých let byl vyvinut nový, mnohem silnější motor. Byl spojen s převodovkou s poměrem 1:5, která měla kovové převody. Skříň převodovky byla vytvořena z plastových výlisků. Motor zaručoval dostatek síly k pohonu trošku většího modelu. Díky ověřené metodě se rozhodlo, že model bude mít motory umístěny na odtokové hraně křídla. Optimalizací se došlo k rozpětí modelu 2 300 mm. Důležitá byla i určitá univerzálnost. Proto model dostal do vínku možnost být postaven v několika variantách. Jako čistý větroň, s pylonem nesoucí spalovací motor, a jako vrcholnou verzi, elektricky poháněnou s motory umístěnými jako tlačné jednotky. Současně buď s křídlem do V nebo s dvojitým lomením. Jak si modelář rozhodl.

Pojďme se podívat na motory. Motory byly dodávány pod značkou Graupner. Obchodní název byl Jumbo 2000 F. Motor snesl napětí až 10 V. Odběr krátkodobě měl maximálně 3,6 A. Váha jednoho motoru byla 160 gramů. K tomu si musel zájemce o „Elektroflug“ zakoupit další příslušenství, tedy sklopné vrtule, které spíše připomínaly vrtule pro Hivra, a sadu na upevnění ke křídlu. Součástí sady byl i aerodynamický kryt z plastu.

Samotný model byl dodáván v poměrně velké krabici s vyřezanými díly.

Model vznikl před rokem 1973, pravděpodobně na základě spolupráce Freda Militkyho a Radoslava Čížka. V plánu naleznete známe prvky. Ve firmě Graupner jej připravili pro průmyslové zpracování. Mimochodem, tohle firma vždy uměla skvěle, technologicky zvládnout výrobu veškerých dílů.  Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že elektro verze byla opravdu drahá a nemohl si jí dovolit kde kdo.

Když už jsme u Radoslava Čížka. Model HI-FLY samozřejmě také provozoval. Je zachycen na fotografiích, které byly uveřejněny v časopise Modelář číslo 3 z roku 1973.

Fred sám byl pak v časopise zobrazen ještě samostatně i s informací o elektro-pohonu.

V našem archivu je pak několik dalších fotografií modelu, známá propagační fotografie.

A samozřejmě existují i další

Je zajímavé, že každé variantě Graupner přidělil určitou barvu. Elektroverze, tedy ta nejlepší, měla potah zelený, varianta se spalovacím motorem byla žlutá a čistý větroň byl oranžový. Tady je model vystaven na veletrhu. Bohužel barevná fotka není příliš kvalitní.

Fred se s HI-FLY dostal i na první stránku ročenky Aeromodeleru. Opět, nemám až tak kvalitní fotografii.

Jak již víte, v roce 1973 Fred a jeho rakouský přítel Brditschka sestrojili a učinili pokus s „dospělým“ letounem poháněným elektrickou pohonnou jednotkou. Létal přibližně 15 minut. Při té příležitosti se samozřejmě fotografovalo a Fred zde ukazoval i model HI-FLY, ten zelený.

Ještě jedna fotka od Graupnerů s modelem.

Ale mrkněme do současnosti. V současné době je možné stavebnici zakoupit od firmy Aumann. Získáte technologicky mírně upravenou originální stavebnici včetně originálního printu obalu. Skvělá příležitost, jak tento model postavit.

Ale to není vše. Náš kladenský kolega Honza Voldřich si větroň HI-FLY postavil. Premiéru měl model na Panenském Týnci. Honza se pochlubil a já jej nafotil. Model je potažený vliesem. Honza pro zbarvení zvolil žlutou variantu modelu. Hodně si s tím vyhrál, veškeré barevné proužky jsou vyřezány právě z vliesu. Model skvěle vypadá a myslím si, že také skvěle létá. Honza provedl pouze jednu změnu, elektromotor strčil do čumáku modelu. Což je ve shodě s pravidly RETRO s pomocným motorem.

Ale dost řečí, podívejte se na fotografie.

A aby toho nebylo málo, máme tady ještě jedno video z rekonstrukce modelu, který byl umístěn na Youtube platformu: https://www.youtube.com/watch?v=lzIo49jz7Gg

Historie je to velmi zajímavá. Model krásný, ale to už se opakuji. Již je u mě zařazen do plánu.

Plán modelu zde:

Honzovi Voldřichovi přeji krásné létání s modelem. Je opravdu moc pěkně postaven a já věřím, že jej opět uvidíme někde letišti.

Jirka Hloušek

Foto: SG modellbau, Aumann modellbau, archiv LMK Kamenné Žehrovice, Outerzone.

11 závodníků se létaly kategorie ELOT, ALOT, NMR, CRC-ATOM a BRC-E-W.

V kategorii ALOT se rozlétali  3 závodníci. Zvítězil p. Štorek s modelem EROS, na 2 místě p. Hejsek s modelem VEGA 5 a na 3. místě p. Žatecký s modelem KL_61.

V kategorii CRC_ATOM zvítězil p. Knob s modelem Spear  Head,  v kategorii NMR p. Štorek s modelem Queen of Hearts, v kategorii BRC-E-W p. Hejsek a v kategorii ELOT  p. Štorek s modelem EROS.

Poděkování p. Macků za bar, p. Novákovi za letištní plochu a partě časoměřičů z MK Lipence.

za MK Lipence

Vladimír Kozák

Foto: Petr Knob a Vladimír Kozák

Zde je souřadníce: 50.3444003N, 14.4397856E

A zde je pozvánka:

Soutěže  modelů  „ Liga 2026 Hořín“

Pořadatel:             LMK 215 Kladno

Čísla soutěží:        271, 272, 273, 275, 760, 761, 903.                              

Datum:                  4. kolo:  17. 10. 2026,     5. kolo:  18. 10. 2026,

Místo konání:       Letiště Hořín u Mělníka     Pozor, změna letové plochy !!

Kategorie:             F1A,F1B,F1G,F1H,F1J,H,A3,P30,V, A,B,C hist, ARC, ARC A2, Retro, Retro PM, ARC A2 PM.

a též kategorie malých volných modelů poháněných gumovým svazkem.  Jediné omezení v této kategorii: Pohon vrtulí IGRA o průměru 150 mm, pohon jedním okem gumy 3×1 mm. Rozděleno pouze na modely s tyčkovým nebo konstrukčním trupem.

Pravidla:               Platná pravidla SMČR a FAI

Přístup:                 Pro členy SMČR s platnou známkou, členové klubů SAM    (kat. Igra 150 neomezeno)

Ředitel soutěže:  Kubeš Josef

Jury:                      Bude ustanovena na místě před zahájením soutěže. Soutěžící si měří navzájem.

Přihlášky:              Zasílejte na E mail pep.kubes@seznam.cz, tel 737164138, na místě při prezentaci

Soutěžní vklady:  Nastaveny tak, aby bylo možné pokrýt kromě zajištění cen i pronájem letištní

                                plochy.

Senioři 100,- Kč

Žáci      10,- Kč

Junioři 30,- Kč

Program: 9:00 – 9:45 registrace

                  9:45 nástup,

                  10:00 – 15:30 soutěžní lety

                 15:30 rozlety, zakončení soutěže

Občerstvení na ploše během soutěží zajištěno.

Zákaz jízdy po letištní ploše dbejte pokyny pořadatele. 

Zároveň na tomto místě proběhne 17. 10. odložená soutěž č. 248 „Charvatecké házedlo“ v kat. H,V.

Kromě tradičního místa pro to velké létání je zde i místo pro létání modelářů. Rádi sem zajíždějí nejen místní, ale i modeláři ze zahraničí. Kromě skvělého polétání je zde muzeum. Myslím si, že jsme se již kdysi zmiňovali. Vždy o tom vyprávěl Vláďa Kostečka. Ostaně on tam jezdil za svým kamarádem a naším již také zesnulým členem klubu SAM95 Ulfem Mettem (zemřel v roce 2023).

Mrkněme co říká zdroj Mapy.com o tomto místě:

Wasserkuppe je s výškou 950,0 m nejvyšší hora pohoří Rhön a Hesenska. Leží v okrese Fulda, poblíž Gersfeldu, a je známá jako „kolébka bezmotorového létání“. Zde pramení řeka Fulda a dalších 30 potoků. Vrcholová oblast nabízí za dobré viditelnosti výhledy až k Hohem Meißner, Rothaargebirge a Taunus. Název „Wasserkuppe“ se pravděpodobně odvozuje od mnoha pramenitých potoků, ale mohl by také odkazovat na „ostrou kupu“. Wasserkuppe leží v přírodním parku Hessische Rhön a v biosférické rezervaci Rhön. Od roku 1878 zde začala turistická infrastruktura s výstavbou ochranné chaty. Od roku 1911 zde probíhaly letecké pokusy, v roce 1920 se konal první soutěžní závod v bezmotorovém létání Rhön. Dnes se zde nachází centrum bezmotorového létání, letové a školicí centrum, muzeum bezmotorového létání, hotely, restaurace a další turistické zařízení. Radom, postavený na základech staršího zařízení, slouží jako vyhlídková plošina a prostor pro pořádání akcí.

Ale vraťme se k jádru věci. To co chci vám dnes ukázat jsou zajímavé záběry z historie tohoto místa. Ty byly pořízeny amatérsky a kupodivu přežily do dnešní doby díky mnoha šikovným lidem. Máme tady dvě videa z dob počátků létání na Wasserkuppe a myslím si, že se vám obě budou líbit.

Je zajímavé, že v našem Žehrovickém archivu máme také jednu fotku z tohoto místa. Jenom nejsem schopen zjistit, ze kdy fotografie je, a kdo na ní je. Asi se to nikdy nedozvím.

Pokud by někdo náhodou tušil, ozvěte se prosím.

A to je pro dnešek vše.

Jirka Hloušek